Nezdwořácký "rébusový" fotografický fór -

cenzorům nevhodný a pro suchary kór! Kreslený vtip dá fušku, však úsměvnou věc potkat stačí a vyfotit, načpak tužku?! + ?Smrtelná postel i jaké by měly být ženské šaty... :-)

Zkuste si z obrázku vyluštit, jak se dostat do domu... :-) Jinak vyfoceno koncem srpna ve Velké Losenici u Žďáru n.S., (pro zajímavost: v této obci žili předkové Karla Havlíčka Borovského).

I kreslíř se usměje jen slovům: Velký chovatel dobytka je na smrtelné posteli. Zavolá si všechny své syny a praví:
„Který z vás mi přinese podle vašeho uvážení mléko od nejlepší dojnice z našich stád, tomu odkážu veškerý majetek.“
Všichni synové se rozjedou po rozlehlých pastvinách s farmami a pak jednotlivě přistupují k umírajícímu otci se sklenicí toho svého mléka. První jde František, otec se napije, poválí na jazyku a řekne:
„Dobrá volba Fanoušku, to je ta stračena z farmy u lesa, ta má velmi dobré mléko, nepřekvapil jsi mě, jsi dobrý farmář.“
Druhý jde Jaroslav, rituál se opakuje:
„Aha, to je ta mladá dojnice z farmy s loukami mezi dvěma rybníky, to je kvalitní mléko, děkuji ti synu.“
Poslední jde nezdárný Pepan, kterému se otce zželelo a do sklenice dal místo mléka kvalitní slivovici. Otec poválí na jazyku, poválí podruhé, potřetí, posadí se na smrtelném loži a vykřikne:
„Pepíčku, ať se děje, co se děje, tuhle krávu NIKDY neprodávej!
+ moudro: „Ženské šaty by měly být jako plot s ostnatým drátem: slouží svému účelu, aniž by bránil ve výhledu.“ Sophia Lorenová