Jdete takhle jednou chodbou supermarketu na nákup, když v tom vás zastaví slečna s taškou přes rameno:
"Dobrý den, takový sympatický muž, mám tady, právě pro Vás, dárek, tento nový parfém zdarma, vaše žena bude jistě ráda, když jí přinesete domů dárek."
"A že jste takový sympatický, jiným to nedávám, tak tady máte ještě jeden, je to výborná voda po holení, určitě se holíte, že?"
"Chcete ho? Nutit vám ho nebudu," ucukne ruka s růžovou krabičkou ", ale je to vše zdarma."
Nechce se vám tomu věřit a jste lehce ostražití, dnes není nic "jen tak zadarmo" a hledáte háček.
"K tomu vám ještě nabídnu krém na ruce, to je pro ženu nebo přítelkyni, aha, takže manželku. No a tady ještě, podívejte, jak pěkně voní..."
"Tento ale už zadarmo není, protože to bychom samozřejmě brzo zkrachovali, že, haha, takže vám tuto poslední věc nabídnu se vším tím předtím, co máte od nás zadarmo, za to nechceme nic, tak za to poslední mi dáte sedm stovek a je to všechno, celá tato řada, vaše. No není to výhodné? Tolik různých výrobků za takovou cenu jednoho, to vám nikdo nenabídne! Tak co vy na to, žena bude mít radost, že na ni myslíte, že jste jí koupil tolik skvělých věcí, můžete to zabalit pod stromeček nebo k narozeninám, co? To se vám bude určitě hodit!"
Tak co? Je vám to povědomé? Taky jste se nechali naprosto oblbnout lákavou vidinou něčeho zaručeně výhodnějšího než jinde, podpořeného notnou dávkou věcí "zadarmo"? Nebo jste je ještě nepotkali? Ty zdatné manipulátory, vyskytující se v prostorách supermarketů, na náměstích, kde všude, a dokola, pod záštitou neznámé firmy nabízející "polské" šunty, za které byste normálně nedali ani dvacetikorunu? Anebo jste jim úspěšně odolali a odhalili hned na začátku případně se vám dokonce podařilo oblbnout naopak je a odejít už s první krabičkou zadarmo pryč? Tak to klobouk dolů.
Do té doby jsem si o sobě myslel, že se mi to nemůže stát. Dobře obeznámen manipulačními technikami time-sharových cestovek, kde probíhá mnohem intenzivnější masáž mozkových závitů, jsem byl přesvědčen, že na takovou kravinu neskočím. Je to pár let, bylo to v kritickém období den, dva před vánocemi, kdy jsem dokupoval poslední dárky a kdy jsem, já blbec, naletěl se vším všudy těmto šmejdům. Dobře mi tak, ještě jsem jako vůl šel vybrat peníze do nedalekého bankomatu, protože jsem neměl 700,- u sebe. Kroutím nad tím hlavou ještě dnes.
Každopádně dnes, když je vidím, jak tam zase stávají a zastavují své budoucí oběti, je mi z toho poněkud blivno. Mám chuť tam jít, skočit jim do toho jejich manipulačního monologu a říct:
"Chlape, nekupujte levný polský šunty, za to vás manželka nepochválí, já už jsem taky naletěl, dyť to nestojí ani dvacku."
Nějak ale nemám tu sílu dělat tam vyrvál. Navíc, jednoho, dva možná odradím, ale oni tam budou zase a lidí je hodně. Tak aspoň doufám, že si tento text přečte maximum lidí, případně si to mezi sebou předají a ušetřím mnohým z vás vyhozené peníze, rozčarování a zlost při "probuzení" doma, kdy se podíváte na to, co jste si to vlastně přinesli. Jednou mě zase jedna taková slečna zastavila, tak jsem ji přerušil hned na začátku, ať si ty levný šunty nechá, že už je znám. Ani nehlesla a šla pryč. Kdoví, jestli s něčím takovým dokážou zatočit třeba měšťáci. Pravděpodobně to mají tak vymyšlené, že vlastně nejde o nic nezákonného. Kdo ví. Možná se každý pak natolik stydí, jak naletěl, že nikoho nevolá.
Můžu vám říct, že jsem to manželce nějakou dobu tajil, k žádným vánocům ani výročí jsem jí to nedal, jak mi to bylo trapné darovat takový hnus. Teď už se tomu i občas zasmějeme.
Ale lidi, dejte si fakt pozor, jsme hrozně zmanipulovatelní.
Za závěr něco na pobavení - jak může taky vypadat taková manipulace:
