Článek nechť není brán jako poučovací, nýbrž inspirativní. Ať si každý fotí jak chce a co chce, je to jeho právo. Možná se vám však bude hodit pár postřehů uživatele digitální zrcadlovky od Nikonu a hlavně následného zpracovávání RAW snímků.
Bude tomu už dva roky co mi zlodějíček ve chvíli příhodné ukradl v olomoucké pizzerii z věšáku kompaktní digitál Kodak Z740, se kterým jsem do té doby fotil. Tento zlomový okamžik přispěl ke koupi digitální zrcadlovky. Volba padla na Nikon D40, coby nejdostupnější řešení.
Hurá do RAWu
Do té doby zvyklý fotit do formátů jako JPEG a TIFF nevěděl jsem, co zpracování RAWů obnáší. K Nikonu byl dodán nějaký ten software, kterému jsem nevěnoval moc pozornosti, zdál se mi na první pohled nějaký těžkopádný, neobratný. Tchán, který již nějakou dobu vlastnil konkurenční Canon 400D, mi předával své zkušenosti s prací ve Photoshopu i co se RAW snímků týče. Narazil jsem tak logicky i na Adobe Lightroom, který mě naprosto uchvátil. Začal jsem jej plnit fotkami, zpracovávat je, funkce více souběžně běžících úloh mě při mém postarožním počítači naprosto uspokojovala.
Rozčarování
Netrvalo však dlouho, co jsem si všiml, že každý načtený RAW snímek se po pár sekundách zobrazení barevně změní a to ve většině případů k horšímu. Barvy byly vybledlé, jakoby v jiném odstínu. A tak začal hon za informacemi, nastavením, profily apod.
Na internetových diskuzích, povětšinou zahraničních, jsem po překvapivě poměrně dlouhém hledání našel nějaké zmínky o tom, že Adobe prostě uzavřený formát NEF (Nikoňácký RAW) správně číst neumí a dokud se zřejmě ty dvě gigafirmy nějak nedohodnou, nikdy umět nebude.
Jde o to, že takový NEF soubor se skládá z náhledu ve formátu JPEG, který se vždy zobrazí kdekoliv správně a umožňuje tak třeba průzkumníku ve Windows i dalším prohlížečům obrázků (XnView, ACDSee apod.) v náhledu zobrazit obsah fotografie, dále z vlastních hrubých dat ze snímače, čili onen datový základ pro fotografii a nakonec informace z fotoaparátu, za jakých podmínek a nastavení byl snímek pořízen. A tady tkví právě onen kámen úrazu.
Informace o snímku jsou uloženy v nějakém proprietálním formátu Nikonu, který Adobe neumí správně přečíst a pouze nějak odhaduje různé hodnoty, případně se tím vůbec nezabývá a použije nějaký přednastavený profil - to netuším.
Na internetových diskuzích se objevují různé návody jak si zhotovit nebo odkud stáhnout různé profily pro různé značky Nikonů, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že tyto profily se skutečnosti pouze jen blíží a nikdy nemohou z principu fungovat stoprocentně.
Jak z toho ven?
Řešení bylo nasnadě - byl jsem přinucen používat software od Nikonu (Capture NX), ve kterém vše fungovalo správně. Musel jsem si zvyknout na jiný přístup ke zpracovávání fotek a v současnosti, jak už to tak bývá, nechápu, jak jsem to mohl dříve dělat jinak. Už nepotřebuju rozsáhlou databázi všech fotek, co mám na disku jen proto, abych je mohl prohlížet a hledat, pouze si z náhledů, případně (fotím-li s větší paměťovou kartou a mohu-li si dovolit NEF+JPEG) s přiložených JPEGů vyberu nejlepší fotografie a těmi se pak zabývám jednotlivě. Mnohdy totiž u povedeného záběru stačí minimálně úprav, někdy dokonce žádná a jen uložení, což by s Lightroomem možné nebylo.
Aniž bych chtěl nějakým způsobem propagovat - u mě vede v současnosti Capture NX 2. Záměrně se nezmiňuji o výkonu uvedených programů, protože kdybyste viděli ten stroj, na kterém to běží, asi byste se celkem divili, takže pro mě jsou to oba celkem výkonnostní bumbrlíčci.
Takže to byl jen takový tip pro ty, kteří jsou teprve někde na začátku této cesty a kterým by to mohlo ušetřit ty nervy s divnými fotkami a hodiny na internetu.
