Co se stalo s počítači?

Taky vám připadá, že ty dnešní počítače nic nevydrží? Člověk aby je choval jako miminko v náruči, pečlivě oprašoval, hýčkal stabilizovanými UPSkami s přepěťovou ochranou a nedej bože do něj nic za běhu nestrkal.

fAlespoň takový dojem na mě dělají dnešní "nové" počítače. U starých kraksen s věčně otevřenou kisnou "pro lepší chlazení", ale hlavně pro přístup k různě obměňovaným součástem fungovalo všechno spolehlivě. Harddisk se přenášel v kapsách bund mezi kamarády a kopírovaly se data ostošest, protože flashky ještě neexistovaly a CDčka kapacitou brzo nestačila. Ve skříni počítače mnohdy disky jen tak visely na drátech. Občas se stalo, že při přišroubovávání modemu za běhu počítače vypadl šroubovák z ruky, dotkl se něčeho na desce a počítač se nějakou pojistkou vypnul. To se i srdce zastavilo, když nešel hned poté zase zapnout. Stačilo však odpojit zdroj ze zásuvky, chvíli počkat, případně vybít náboj stiskem tlačítka napájení a počítač pak zase běžel.

S disketami si člověk taky užil. Je fakt, že ta spolehlivost a stálost dat tam nebyla tak vysoká jako u CDček, ale zase pokud něco nešlo přečíst napoprvé, člověk vzal nějaký urputnější program, myslím že to byl něco jako Disk Navigator nebo možná jiný, který to zkoušel z té diskety "vyškrábat" na více pokusů a někdy se to podařilo a data byla zachráněna. Na CDčkách už měl člověk většinou smůlu, pokud se nejednalo o prach, zaschlý plivanec, kolečko od kávy nebo něco jiného omyvatelného.

Před časem jsem dostal do kanceláře zbrusu nový počítač. I zaplesal jsem nad inovativní rychlostí, tichým chodem a moderním vzhledem. Nové koště dobře mete a tak jsem si užíval i já, až do té doby, co jsem zjistil, že tento můj nový zázrak trpí neduhem, který se již dříve začal projevovat na jiných počítačích (shodou okolností zřejmě stejného dodavatele/sestavovatele) a jehož příčinu jsem donedávna neznal, stejně jako způsob odstranění.

Onen neduh se projevuje tak, že vezmete do ruky flashku, případně konec kabelu s připojeným foťákem nebo jiným USB zařízením a chystáte se to připojit do pěkně přístupného konektoru na předním panelu počítače. Když se přiblížíte asi na vzdálenost jednoho milimetru, přeskočí v přítmí viditelná jiskra a obrazovka počítače dramaticky ztmavne. Zkusíte myš, nic, klávesnici, nic, zdroj nadále běží, dioda napájení svítí. Zkusíte počítač resetovat, nic, tak ho nakonec natvrdo vypnete dlouhým stiskem vypínače a zase ho zapnete. Veškerá rozdělaná práce v čudu. Takže radost až na kost.

A teď čím to je? I googlil jsem, googlil, a jedinou smysluplnou příčinu, kterou jsem našel, je opomenuté uzemnění předních konektorů - podotýkám, že u zadních to nikomu nedělalo.

Není to jen tohle. Byla doba, kdy nám denně z důvodu přetížení jednoho uzlu vypadávala 1-2x elektrika, kterou po jednom vylepšení zapnuli tak rychle, asi do jedné minuty, že spousta uživatelů ani nestačila počítače odpojit ze sítě a při opětovném nahození dostaly ze sítě slušný kopanec, který po týdnu takového řádění dva z nich nepřežily.

Dobře s tím USBčkem je to tedy spíše lajdáckost toho, kdo onu sestavu skládal dohromady, než vada počítače samotného, neexistence přepěťových ochran z nás taky nedělá zrovna pokročilé pracoviště, všechno to však na mě dělá poněkud dojem toho, že s technickým pokrokem, který zhušťuje zápis na centimetr čtvereční, zrychluje CD/DVD mechaniky na otáčky flex brusek a hlavně dbá na cool vzhled všeho, se nějak zapomíná na některé fyzikální vlastnosti, které zůstávají stejné, zatímco se vše ostatní stává mnohem citlivějším vůči poškození.

Nerad bych se dočkal doby, kdy budeme muset s počítačem manipulovat doslova v rukavičkách a obrátí se onen smysl toho, že počítač by měl sloužit člověku.