Těch pět velkých červených písmen: T, E, S, C, O

Aneb o tom,  jak nám ukradli velký lesklý obchod na konci města a jak nám to vlastně udělalo dobře.

Kousek od domu, na konci města, nám někdy v devadesátých letech postavili velký nízký dům a na něj přimontovali ohromná modrá písmena C, A, R, R, E, F, O, U, R.  Dům byl nový, lesklý, čistý a měli tam velkou fůru krásných věcí. Uvnitř to vonělo, přestože tam v kádích plavali kapři a jiné potvory, v regálech bylo vždycky pečlivě vyrovnané zboží, které tam mělo být, nikdy nic nechybělo. Ve vlastní pekárně, která provoněla celou jednu část toho velkého, lesklého a čistého domu, pekli vynikající koláče a další chutné a voňavé věci k jídlu. Mrazící boxy byly vždy plné čerstvého zboží. A když chtěl člověk televizi, měli jich tam aspoň třicet typů. Po létech strávených ve frontách v potemnělých špinavých socialistických samoobsluhách beze zboží prostě razantní změna.

A protože jsme tenhle velký, lesklý obchod měli téměř u nosu, tak jsme tam nakupovali velmi často, vlastně jsme nakupovali jenom tam.  Dokonce i já jsem tam zašel docela rád, ačkoli chození po obchodech se vyhnu jak jen můžu. I to kafe v kavárně u východu jsem si občas s chutí dal.  Jenže pak, před pár měsíci, ta velká modrá písmena C, A, R, R, E, F, O, U, R kdosi sundal a odvezl zpátky do Francie či kam, a místo nich tam nechal přimontovat jiná velká písmena, jenže už ne modrá, ale červená: T, E, S, C, O.

Pořád je to ten velký nízký dům na konci města, pořád ho máme u nosu, ale už do něj skoro nechodíme. Už totiž není lesklý a čistý a už v něm nemají takovou fůru krásných věcí. Zato tam odněkud přivezli velkou fůru ohavných a nechutných věcí, na něž výrobce natiskl ta velká červená písmena T, E, S, C, O a které jsou o pár halířů nebo korun levnější než věci, na nichž ta velká červená písmena nejsou. V regálech už není zboží vzorně vyrovnané, v místech, kde má být, jsou (alespoň u nás to tak je) často jen prázdné díry a cedulka:  Litujeme, toto zboží je vyprodáno. A to, co vyprodáno není, se smutně krčí, nezřídka spíš poházené než vyrovnané, mezi těmi dírami po zboží „litujemealeužhonemáme“.

Na podlahách mezi regály se povalují papíry a o čistotě oněch podlah by se taky nejednou dalo úspěšně pochybovat.  Když jsem chtěl koupit v sobotu navečer mražené kuře, byl mrazící box plný namodralých nešťastníků s prošlou lhůtou spotřeby, ale čerstvé tam nebylo ani jedno. Tedy nebylo... bylo! Ale jen vzadu ve skladu. A vím to, protože jsem si o něj řekl. „Jó za Carrefouru, to jsme to museli hlídat a muselo to být pořád čerstvé,“ posteskla si prodavačka, která mi kuře donesla.  Ostatní čerstvá kuřata ale vzadu pro jistotu nechala. Asi je dá do mrazáku až jim projde datum.  A ovoce a zelenina? Brrr.... (i když tu a tam se tam taky něco vybrat dá).

Při každé návštěvě toho velkého, už ne tak lesklého a už ne tak čistého nízkého domu s velkými červenými písmeny v polích na konci města se objevují další a další důvody, proč do něj chodit čím dál tím méně a tak teď jezdíme přes celé město do jiného velkého, ale lesklého a čistého obchodu s plnými regály zboží a jinými velkými písmeny nad vchodem a k ceně za zboží musíme přičíst ještě cenu za benzín. No a pro malé nákupy jsme se zase naučili chodit do těch mrňavých, potemnělých a nevoňavých sídlištních miniobchodů, kam to zvládnete za tři minuty pěšky ještě před snídaní a kde vám lehce předražené zboží zabalí do umaštěného papíru rusko-česky mluvící prodavačka, a nechtě se tak aspoň na chvíli ocitnete v těch úžasných časech pozdního socialismu, protože tyhle malé sídlištní obchody (alespoň u nás) vypadají velmi podobně jako ty tehdejší Jednoty a Potraviny našeho husákovského mládí. Aspoň se ale ve frontě (je vždycky) dozvím, jak se má pes od sousedů nahoře i v přízemí, co Nikolka ze třetího zase umí za nové písmenko a co že to dneska píšou v novinách (rozuměj v Blesku).

A tak jsme vlastně spokojení všichni. Velký, lesklý, nízký a zbídačený obchod proto, že mu tam konečně nechodí lidi, obchod na druhém konci města proto, že mu nějací lidi přijdou navíc a já, že se zase po letech můžu v sobotu po ránu projít nabrat rozumy a housky k snídani tam, kde mi k tomu navíc zdarma přidají sousedský informační servis.