Dusík vs. Hliník

Alexandr Mitrofanov mi ve svém článku Dusík se stěhuje do Bruselu (Právo, 2.3.2009) citátem z filmu Marečku, podejte mi pero připomněl úsměšky, které jsem slýchal ohledně mého příjmení v dětství. Současně zpochybnil rozhodnutí Republikové rady Strany zelených, kterým mne nominovala na první místo kandidátky do Evropského parlamentu.

Pan redaktor má jistě pravdu, že nejsem mediálně tak známý jako Kateřina Jacques, se kterou chceme zelenou kandidátku v tandemu vést. Rovněž připouštím, že nejsem zasloužilým dlouholetým členem Strany zelených, což bych však s ohledem na zálibu českých médií v propírání názorových střetů ve Straně zelených považoval spíše za svou výhodu. Klíčovými tématy Strany zelených, zejména životním prostředím a evropskou politikou, se zabývám již od začátku profesní kariéry před 11 lety, kdy jsem poprvé přišel na Ministerstvo životního prostředí. Zodpovídal jsem za přípravu vstupu do Evropské unie a vedl vyjednávání o kapitole životní prostředí, více než rok jsem připravoval rozšíření EU i z druhé strany, kdy jsem byl zaměstnán Evropskou komisí v Bruselu, v poslední době jsem se soustředil na zajištění úspěšného předsednictví Rady Evropské unie.

Rád bych zdůraznil, že sestavení kandidátky do Evropského parlamentu proběhlo na základě zřejmě nejdemokratičtějších primárních voleb. O pořadí na kandidátce rozhodovalo nejprve první kolo, ve kterém měli vrcholoví členové kandidátky získat nejméně pět krajských nominací (já sám jsem jich na krajských konferencích získal sedm). Ve druhém kole primárních voleb pak rozhodovala republiková rada, která kandidátku sestavila s ohledem na získané nominace v prvním kole i s ohledem na témata, která hodlá Strana zelených do evropských voleb akcentovat. Protože se mezi těmito tématy profilují právě otázky změny klimatu, oživení ekonomiky s důrazem na životní prostředí a vznik tzv. zelených pracovních míst, domnívám se, že moje kvalifikace je v tomto tematickém zaměření natolik významná, že mne Republiková rada Strany zelených na tuto pozici nominovala.

Těším se tedy na to, že spolu s Kateřinou Jacques, která je veřejnosti asi známější a reprezentuje další z priorit Strany zelených  (sociální politiku, lidská práva a ochranu menšin),i s celou kvalitně obsazenou kandidátkou dokážeme, že témata Strany zelených pro evropské volby jsou důvodem, proč by měli i čeští zelení být zastoupeni v Evropském parlamentu.