Mistrovství světa ve Spartan Race: Je to tady!

  V zítřejších ranních hodinách, kdy ješte všichní normální lidé spí, se s mým týmem Extreme Obstacle Runners budeme brouzdat "gejty" pražského letiště. 

 Letíme na Mistrovství světa ve Spartan Race, kde budeme reprezentovat každý svou zemi, v našem případě Česko a Slovensko. Současně budu reprezentovat i své rodné město Jeseník.

 Cílová stanice (přes Londýn a New York) bude "malé Las Vegas" Reno v Nevadě. Odtud přesun přímo k Lake Tahoe, které spadá do Kalifornie. Tady se zdržíme prvních 5 dní, pak se budeme přesunovat do Squaw Valley, kde bude v okolních horách probíhat samotný závod.

Bude to TEN závod. Vrchol sezony. Pro ty, kdo možná netuší, o jakou že to sportovní akci vůbec jde přidávám pár slov: Jedná se o překážkový běh, kde člověk musí ukázat především svoji širokou univerzálnost, jak běžecku, tak i silovou. Na trati, která v tomto případě bude mít minimálně 20km se budu muset porvat s minimálně 25 překážkami. Ty jsou ve většině přírodně, ale i uměle vytvořené.

Za zmínku určitě stojí například lezení pod ostnatým drátem, kde nesmí chybět bahno, nošení dost těžkých břemen, většinou nahoru do sjezdovky, protože po rovině je to nuda, že? Nechybí ani různé druhy ručkování, prolézaní a přeskakování všeho, co si jen člověk dokáže představit. Tento závod je pro mě osobně "naprostou peckou", protože není do poslední chvíle jasné, jak že to dopadne, jelikož za každou nesplněnou překážku čeká závodníka trest v podobě přísných 30 burpees, česky angličáků.

Líbí se mi, že je pořadí otevřené do poslední chvilky, dá se klidně minutu před cílem vyhrát, nebo i prohrát celý závod. Něco jako biatlon, jen bez pušky, bez sněhu, v blátě a vodě. Jinak jako přes kopírák.

Kdyby tohle rychlé shrnutí někoho zaujalo a jeho tvrdší já mu říká, že by si to chtěl taky vyzkoušet, není problém se přihlásit na kterýkoliv závod. Stačí vyhledat bližši info, ohledně místa a náročnosti. Ty jsou rozděleny na 3 úrovně, kde ta nejjednodušší má délku 5km+ s počtem 15+ překážek. Ne nadarmo je heslem těchto závodů "pochopíš až v cíli", které vystihuje naprosto všechno a ten pocit v cíli je nepopsatelný.

Samotného závodu se už nemůžu dočkat, vždyť jsem mu podřídil svoji celoroční přípravu. Těším se, jak si to užiju. Těším se, jak budu proklínat sám sebe, když už si budu myslet, že nezvládnu udělat ani krok. Těším se na tu atmosféru, která člověka, ať chce nebo ne, pohltí od hlavy k patě a možná ještě dál.

Ale nic nebude zadarmo, jelikož hlavní "builder" tratě se nechal slyšet, že tohle bude nejtěžši závod, co kdy byl. Respekt a pokora je na místě, ale jak by řekl Ivan Hlinka "hlavně se z toho nepo..."

Závod je až příští sobotu, takže budeme mít i trochu času na aklimatizaci a snad nějaký výlet. San Francisko, to je zatím náš jediný cíl. Tam musíme. Můj foťák křičí "Golden Gaaaaate", takže asi tak. V úvahu připadalo i Las Vegas, Grand Canyon, L.A, ale uvidíme, jak na tom budem s časem a rozhodneme se na místě.

Dneska, den před odletem, budu asi cíleně ponocovat, ať se pořádně vyspím v letadle a překonám nekonečné cestování. Takže dnes "ztrestám" asi pár filmů. Pak může začít sranda, o kterou určitě nouze nebude, protože jsme tým, kde si dokážeme dělat legraci ze sebe i ostatních až do aleluja.  

Rád bych sepsal ještě pár řádků, ale v mikrovlnce už dopraskal popcorn a film nepočká. Vy však zůstaňte naladěni, pokusím se ozvat z cest a USA. 

AROOO!!!