Den, kdy lidstvo přestalo poslouchat

Ondřej Neff napsal sci–fi román o tom, co by bylo, kdyby ze dne na den přestala fungovat elektřina. Podobně si můžeme zaspekulovat, co by se dělo, kdyby lidé ze dne na den přestali poslouchat své nadřízené.

Celá lidská společnost, veškeré civilizace, byly, jsou a budou založeny na tom, že musíte respektovat nějakou vyšší autoritu. Boha, císaře, krále, diktátora, senát, vládu, nadřízeného, manželku, atd.  Začne to již od narození. V rodině musíte poslouchat své rodiče. Potom učitelky ve škole (učitelé neexistují, nebo si změnili pohlaví), později nadřízené v práci a znovu v nové rodině již zmiňovanou manželku. Pro jistotu ji opět připomínám, nechci zůstat bez večeře.

A přitom vás osobně neposlouchá někdy ani ten pes, kočky z principu už vůbec ne. Ani vlastní žena vás neposlouchá. Nevím jak u vás, ale moje manželka od svatby žije v domnění, že kolaps poslušnosti dávno nastal.

Neřešme, jak a proč k tomu došlo. Jednoho rána se probudíte a zjistíte, že nemáte žádné povinnosti. Nikdo vám nic nemůže nařizovat a vy se nemusíte nikomu podřizovat. Na druhou stranu, z logiky věci plyne, že ani vás nebude nikdo poslouchat. První milé, druhé hrozné. Co s tím ale budete dělat?

Nabízí se netušené možnosti. Ráno přijdete do práce, tedy pokud se vám bude chtít. Kopnutím rozrazíte dveře šéfovy kanceláře a rozvalíte se v jeho křesle. Půjde to lehce. Nenarazíte na žádný odpor. I váš šéf neposlouchá svého šéfa, a tak zůstal doma.

Nohy si pochopitelně položíte na jeho stůl. Je to takové nicotné, leč vítězné gesto. Šéfovu sekretářku pošlete pro pivo. STOP! Logická chyba. Sekretářka přece také nikoho neposlouchá. Tak co by dělala v práci. Pro pivo si vlastně ani vy sám nemůžete zajít. Ani hostinský nemusí poslouchat diktát neviditelné ruky trhu. Je proto doma. Co by poslouchal nějaký trh. Musíme uvažovat, že ta neposlušnost je stoprocentní. Nezbude, než se sám obsloužit z šéfova baru.

Najednou zjišťujete, že cosi není v pořádku. Ta neposlušnost není až tak ideální. Už vás ani nebaví odklepávat popel z cigarety na šéfův drahý koberec. Nadávání uklízečky sice nehrozí, ani ona není v práci, ale pocit euforie z vás pomalu vyprchává.

Bylo by to ještě horší, než kdyby zmizela elektřina. Lidé by bez elektřiny hledali řešení, jak přežít. Ale když přestanou platit pravidla hierarchie, společnost úplně zkolabuje. Stejně jako v případě globální jaderné války. Jen to potrvá déle.

Armády se zhroutí. Doprava se zhroutí. Zásobování se zhroutí. Veřejnoprávní média se zhroutí – už aby to bylo, co říkáte, pane Moravče. Policie se nezhroutí, ta je zhroucená už roky.

Nejsou potraviny, voda, energie. Nejsou ale ani gangy. Každý rabuje sám za sebe. I kdyby někdo chtěl pouliční bojůvky organizovat, nepůjde to. Nikdo nebude poslouchat druhého. Poslušnost přece úplně zmizela. Lidstvo by se dostalo ještě níž, než byla úroveň doby kamenné. Každý by měl jen to, co by urval, ulovil či vypěstoval. Neexistovaly by ani smečky, ani tlupy.

Tak by nešlo žít. Ten, kdo má zbraň, by se musel odprásknout. Ale jak? Ani zbraň by neposlouchala.

Lidstvo by se zbláznilo a následně vyhynulo. Jeho nástupcem by se stal evolučně dokonalejší biologický druh. Veverky. Ty by ovládly celou planetu Zemi. Tato dravá čeleď by vzešla z Věcí veřejných. Nebylo by to poprvé, kdy by se Veverkám podařilo zničit vývojově nižší tvory.

Již k tomu jednou došlo, když Veverky v Česku vyhubily všechny politické dinosaury. Bylo to ještě horší, než ta první katastrofa, která dinosaury potkala před miliony let. Veverky totiž vyhladily i veškeré vzdálené příbuzné dinosaurů. Podruhé by se pustily i do toho zbytku lidí.

Jediný, kdo by vymření druhu Homo Sapiens přečkal, by byl Chuck Norris a Vít Bárta se svými hlodavci. Na začátku nové epochy by proto nebylo slovo, ale Víťa. Ten by byl poddanými nazýván Velkou Veverkou, zkráceně VV. Anglicky Big Squirrel, slovensky oficiálně Veľká Veverica, slovensky neoficiálně Mocný Drevokocúr. Ta představa Velké Veverky a toho, kam by to až dospělo, je děsivá. To raději budu odedneška všechny nadřízené s pokorou respektovat, než zažít den, kdy se přestalo poslouchat.

Až vám bude šéf zase protivný, až se budete muset opět někomu podřizovat, vzpomeňte si na tento článek. Představte si Velkou Veverku a zjistíte, že váš nadřízený je vlastně docela prima. Ti s největší fantazií si šéfa i zamilují.