Žádná levná práce. Z Moravy je technologická velmoc, bez které si svět neškrtne

Zatímco zarytě pěstujeme legendu o ubohé montovně, z Moravy odjíždí hardware, bez kterého si zítřejší svět ani neškrtne. Kdy si přestaneme lhát a proč nám to politici tak rádi kazí?

S oblibou o sobě tvrdíme, že jsme jen ubohá „montovna Evropy“ a levná pracovní síla. Je to takový náš hřejivý národní mindrák, který nás zbavuje odpovědnosti. Zkuste tu zkazku vykládat v Rožnově pod Radhoštěm nebo v brněnských technologických parcích. Spíš po vás z nudy hodí křemíkovou desku.

V Rožnově chrlí americké onsemi čipy z karbidu křemíku – bez nich nepojede elektromobilita ani datacentra pro umělou inteligenci. Přidejte k tomu brněnský vývoj elektronových mikroskopů. Zapomeňte na zkumavky ve školní laboratoři – bavíme se o přístrojích, které dnes na globálním trhu kontrolují kvalitu zhruba 90 % všech vyrobených mikročipů.

Ano, už slyším ty námitky: „Ale my přece nelisujeme ty úplně nejmenší dvou-nanometrové procesory!“ Nejsme Amerika ani Tchaj-wan. Ale kde je v tomto technologickém závodě Polsko? Kde je Rakousko nebo Maďarsko? Na rozdíl od našich sousedů my hrajeme první ligu ve výkonové elektronice a mikroskopii.

Máme teď na stole rozšíření rožnovské výroby. A co dělá politická reprezentace? Přešlapuje. Investice za 44 miliard Kč není charita. Globální kapitál nemá emoce, jde tvrdě za špičkovým know-how. Je načase ten národní mindrák definitivně zahodit a začít si konečně s klidem účtovat prémiovou přirážku za to, že hrajeme první světovou ligu.

Otázka tedy zní: Nevidíme ten posun proto, že jsme slepí, nebo nám to věčné kňourání prostě vyhovuje víc než úspěch?