Bitcoin je letadlo s dírou v nádrži. Jen loni propálilo přes bilion korun

Bitcoin připomíná letadlo s dírou v nádrži. Jen na jeho provoz a těžbu padne ročně přes 50 miliard dolarů. Kdo tento obří účet nakonec zaplatí?

Proč je Bitcoin letadlo? Protože přesně tak velí základní mechanika bitcoinové investice. A navíc má tenhle systém jeden fatální konstrukční defekt.

Základní princip je neúprosný: Abyste vydělal Vy, musíte najít někoho, kdo od vás Bitcoin koupí dráž. Aby následně vydělal on, musí zase najít někoho, kdo to od něj koupí ještě dráž. A tak pořád dokola.

Jak to skončí? Matematika zná jen dvě možnosti: buď na konci řetězce někdo zaplatí účet za všechny před ním, nebo peníze dojdou. Ani tiskárny centrálních bank neumí tisknout donekonečna.

Je to letadlo s dírou v nádrži. A ta trhlina se s každým dalším rokem letu nezadržitelně zvětšuje: Náklady na provoz začínají být astronomické.

Kdyby si lidé jen přeposílali peníze mezi sebou, v systému by zůstávalo sto procent vloženého kapitálu. Jenže kolem Bitcoinu vyrostl gigantický aparát, který z vložených peněz neustále ukrajuje na svůj vlastní provoz.

Těžaři neustále pálí elektřinu a nakupují nový hardware. Jen na generování tepla a zbytečných čísel ročně propálí tolik energie, kolik vyrobí jaderná elektrárna Paks. Kdyby ty servery aspoň topily Maďarům, ale ony jen pálí kapitál. Jen za rok 2025 takhle utratili přes 10 miliard USD (cca 230 miliard Kč).

Burzy a zprostředkovatelé jako Binance nebo Coinbase žijí z poplatků, spreadů a likvidací. Platí tisíce zaměstnanců, servery, vývojáře a shrabují obří zisky. V roce 2025 vytáhli z kapes investorů přes 40 miliard USD (přes 900 miliard Kč).

A celou mašinérii jistí infrastruktura a marketing: market makeři, fondy a krypto-influenceři. Platí tu to nejstarší pravidlo každého letadla od dob Charlese Ponziho: Nikdo vám reálně nemůže dát tolik, kolik vám krypto-guru dokáže slíbit.

Tyto náklady nevznikají ve virtuálním vzduchoprázdnu, ale v reálných penězích. Aby Bitcoin vůbec udržel svou stávající cenu, musí do něj investoři ročně přinést přes 50 miliard dolarů nových peněz jen na pokrytí provozu celého toho aparátu.

Pro představu: To je více než 1,1 bilionu korun. Částka odpovídající více než polovině celého státního rozpočtu České republiky. Zatímco v roce 2020 stačilo pár miliard, dnes je to astronomický účet za údržbu, který každým rokem bobtná. Peníze, které pohltí elektřina, křemík a účty majitelů burz, ze systému nenávratně odtekly. Už v něm nejste ani vy, ani vaše mince.

Až vám tedy někdo bude příště tvrdit, že jde o bezrizikovou cestu k bohatství a stačí jen čekat, vzpomeňte si na tu bilionovou provozní sekyru. A pokud s tím nápadem přijdou vaše vlastní děti, ukažte jim ta čísla dřív, než do toho nasypou kapesné.

Otázka do diskuse: Kdo bude platit ten bilionový roční účet ve chvíli, kdy přísun nových investorů definitivně zpomalí?

Zdroje dat použitých v textu:

Spotřeba a náklady těžby: Cambridge Centre for Alternative Finance (CBECI), Mezinárodní energetická agentura (IEA) a CoinLedger.

Příjmy burz a zprostředkovatelů: Zpráva Cryptocurrency App Market & Revenue (Business of Apps) a výroční hospodářské zprávy kryptoměnových burz (vč. hlášení SEC).