Zlovolná nálada

„Nejsem spokojen se situací v české společnosti. Je tady takové zvláštní, zlovolné klima, přitom se máme nejlíp, jak jsme se kdy měli,“ prohlásil ve Výzvě Jiřího Kubíka na Seznamu.cz Jaroslav Kubera.

Místopředseda Senátu, dlouholetý primátor Teplic a člen ODS, který sbíral podpisy kolegů senátorů, aby mohl kandidovat na příští hlavu státu. „Vadí mi sprostota na sociálních sítích, vadí mi, že se lidé už ani nezdraví,“ dodal.

Nespokojenost se situací v naší společnosti deklaruje i spousta dalších – bráno úhlem pohledu našich médií, pak zdánlivě většina národa.

„Zlovolné klima“ je českou specialitou. Upozorňoval na to už na sklonku osmdesátých let minulého století Václav Havel, který to dával jednoznačně za vinu vládě jedné strany. A to jsme, alespoň pokud si vzpomínám, na tom byli v mezilidských vztazích výrazně lépe, než jsme dnes. Tehdejší porevoluční euforie netrvala rozhodně dlouho a vystřídala jí „blbá“ nálada, která zjevně přetrvává dodneška. A to se prý máme nejlíp, jak jsme se kdy měli.

Asi ano…

Jako obyčejný, celoživotní zaměstnanec mám neodbytný dojem, že se mi snáz a lépe žilo za levicových vlád, zatímco za těch pravicových to bylo věčně jen o utahování opasků a úsporných balíčcích. Což jsme sice pocítili určitě všichni, nejvíc ale ti, pro něž byl byť jen průměrný plat v naší zemi pouhým snem a nedosažitelnou fikcí. A tak se kupčí. I se svobodou a nezávislostí. Protože bez té ekonomické se v dnešní době nedá žít.

Možná by si to naši politici měli uvědomit. Kdyby na tomto poli svedli sem tam úspěšnou bitvu, snad by té „zlovolné nálady“ bylo o něco míň.