Žádnej psychopat v tramvaji se mezi řidiči nevyskytuje!

Vsadil bych cokoli na to, že Dopravní podnik hlavního města Prahy přišel o řidiče tramvaje. Obávám se, že tahle situace nemá prostě jiné řešení.

Neboť dotyčný tramvaják fatálně selhal. Což se mu jako profesionálovi stát určitě nemělo.

Proti čemu se ale jako člověk, který v Praze řídil tramvaj více než deset let, ostře ohrazuji, je názor, že se v případě šoféra jednalo o psychopata (např. paní Ivana Dianová na tomto blogu ZDE), protože nic takového se nekoná, nevyskytuje!

Držet si psychicky labilního jedince na postu řidiče tramvaje si totiž nedovolí žádný dopravní podnik na světě! Ten pražský není výjimkou, a tak (což kolegyně blogerka patrně neví…) všichni ti, kdož mají usednout za ovládací panely tramvají, absolvují docela solidní psychologické testy, jejichž sítem zdaleka ne každý dokáže úspěšně projít.

Já si v tuto chvíli dovolím připomenout kratičké video, jež jsem už na svém blogu sice kdysi zveřejnil, které však znovu využívám ve chvíli, kdy chci ilustrovat, s čím řidič tramvaje dnes a denně zápolí. Psychicky slabej jedinec to prostě nedá, nezvládne to!

Pravděpodobně všichni jsme viděli to nechutné video, které bude stát dotyčného flek. Problémem těch obrázků je ta skutečnost, že ukazují až finále akce, nikoli to, co jí předcházelo.

„Během cesty jsem slyšel různé kopání do skla, hluk, řev, skákání, dupání,“ vysvětlil řidič tramvaje, proč na zastávce Nádraží Vršovice z kabiny vystoupil a šel se podívat do prostoru pro cestující. Dědeček roztomilého nezbedy to ale popsal jinak: „S kočárkem jsme jeli hned za kabinu řidiče, kde je pro ně vyhrazené místo. První zastávku byl chlapec v kočárku, ale zvedl se, tak jsem si ho vzal na klín. Pak jsem ho posadil vedle na sedačku a on, aby viděl, tak se zvedl na kolínka, pak na nohy a párkrát na sedačce skočil.“

Jako někdejší tramvaják mám tendenci spíš věřit tomu prvnímu vyjádření. Proč? Prostě proto, že vím, že ani já, ani nikdo z mých někdejších kolegů by nevlezli do salonu tramvaje (tak se říká prostoru pro cestující), pokud opravdu nemusí.

Takže tam to sympatické dítko asi docela brajgl dělalo. Druhá možnost: stěžoval si někdo z ostatních cestujících, což řidič řešit prostě musí.

Co bych v tomto případě dělal já? Předmětné dítě bych ze sedačky nechal sundat. Okamžitě, bez diskuse! Neargumentoval bych tím, že dupe po místech, kde ostatní jinak sedí (a může mít botičky čisté kdovíjak…), zdůvodnil bych to jeho bezpečností. Navíc kočár bez dítěte se najednou stává pračkou, lednicí či jiným větším zavazadlem, které se tramvají pokoušíte přepravit – a ruku na srdce: kolikrát jste kdo viděl v tramvaji třeba dvoukolák?

A měli Ukrajinci na něj jízdenku?

Prarodiče s vnoučkem se dle mého názoru dopustili chyby. Porušili, co mohli. Řidič na to reagoval, ano, nepřijatelným, neadekvátním způsobem, což ho bude stát existenci.

Nejsmutnější na celém tom je, že se šofér tramvaje zachoval takhle špatně zrovna k bratřím z Ukrajiny. Že video natočila jakási Myroslava Manziuková (že asi nebude Češkou je nasnadě…), je už jen třešínkou na dortu. Že se řidičem napadené rodiny nikdo z ostatních cestujících nezastal, to o něčem také svědčí.

Odsuzuji tímto řidiče tramvaje, že se zachoval tak, jak by se profesionál zachovat neměl. Bude ho to stát místo, o tom jsem přesvědčen. Protože prarodiče nezvládli rozjařenost svého vnoučka, protože uklízečky DP musely následně šůrovat dětskými ručičkami zapatlané okno, protože…

Že DP Prahy s dotčeným řidičem rozváže pracovní poměr je zřejmé. Já jen doufám, že tak učiní rozumným způsobem, třeba dohodou, že toho člověka do budoucna totálně nezničí.

Málokdy souhlasím s Tomášem Flaškou, ale když on se k tomuto tématu vyjádřil (ZDE), pak se podepisuju pod to, že ten tramvaják mohl mít prostě blbej den.

Zaplatí za to tvrdě. Za chyby se ale prostě platí…