Voda, Kryry a Severočeské vodovody a kanalizace

Vodovodní síť zajišťuje dodávku upravené vody pro velký počet obyvatel. Patří k nim dálková a místní vedení, která jsou vedena ve veřejných prostorách, a to tak, aby bylo možné snadno provádět opravy, nejčastěji souběžně s komunikacemi.

Vodovodní řad je součást vodovodní sítě, sloužící k dopravě vody a k hromadnému zásobování vodou. Podle funkce se člení na přiváděcí (propojuje zdroj s místy koncentrovaných odběrů), rozváděcí (dopravuje vodu do jednotlivých míst spotřebiště) a zásobovací (přivádí vodu z rozváděcího řadu k místům spotřeby, spotřební místa jsou na něj napojena bezprostředně). V rámci větvené sítě vede z vodojemu hlavní větev vodovodního řadu, ze které vedou odbočky ke koncovým spotřebitelům. Výhodou jsou malé náklady na výstavbu, nevýhodou je, že v případě poruchy hlavního řadu není voda dodávána velkému počtu obyvatel.

Problém Kryr…

„Kryry vstoupily do posledního roku prvního desetiletí jedenadvacátého století sice zahaleny do mlžného závoje,“ napsal jsem před nedávnem v příspěvku „Šťastný nový rok“, „přesto alespoň s funkčním veřejným osvětlením, rozsvícenými domácnostmi, ve kterých dokonce tekla voda. To totiž v posledních dnech roku 2009 běžným standardem určitě nebylo. Bez vody se obyvatelé města museli obejít hned několik dní za sebou, což je v době, kdy přijímají zvýšený počet návštěv, kdy ve svých domácnostech vítají členy rodiny, s nimiž se vídají jen sporadicky, ale aspoň tedy okolo vánoc, kdy se vaří, pulíruje a uklízí, aby nás naše přízeň neměla důvod pohanět, znectít a… prostě pomluvit, docela problém…“

Problém Kryr o to větší, že s přelomem roku neskončil. Jako ateista příliš nevěřím na úradky boží, a tak jsem při procitnutí úterního rána 16. února myslel spíš na podlý útok islámských fundamentalistů.

Voda totiž v Kryrech s drobnými přestávkami netekla další tři dny – její dodávka byla přerušena v neděli kolem poledního, to s poruchou vodovodního řadu na křižovatce ulic Tovární a 5. května. Do večera byla závada sice odstraněna, nicméně tak, že voda opět netekla, a to celou noc a celé dopoledne. Já na tomto místě nechci spekulovat o kvalitě práce zprostředkované havarijní četou Severočeských vodovodů a kanalizací, ta tak na zmíněné křižovatce vyvíjela horečnou činnost i pondělního dopoledne a v Kryrech jste měli možnost setkat se zásobováním vodou z cisterny. Před druhou odpolední hotovo… v úterý ráno, už jsem to zmínil, se o mne pokusil infarkt a kafe jsem vařil ze zásob balené vody, kterou jsme pořídili dílem v neděli, dílem v pondělí. 

Voda netekla totiž ani v úterý, a to znovu polovinu dopoledne. To už jsem o mizerné práci těch, kdo předešlou závadu odstraňovali, nepochyboval. Je však spravedlivé říci, že jsem jim křivdil – během bleskové návštěvy u pana starosty jsem zjistil, že tentokrát problém vznikl jinde.

Kde je tedy zakopaný pes?

Pokud se mi podařilo zjistit, pak je pravděpodobně něco v nepořádku s vodovodním řadem, který do Kryr přivádí vodu od Vroutku. Ten ale není zase až tak starý: pod komunikací Vroutek – Kryry leží prý nějakých čtyřicet let. Pokud se mohu dopustit nějakého laického srovnání, pak například v Praze se otálí s vybudováním tramvajové trati v ulici Počernická jen proto, že pod ní leží přívod vody od Káraného – BEZMÁLA STO LET!!! – a je doposud v tak slušném stavu, že Pražské vodovody a kanalizace s jeho rekonstrukcí zatím nepočítají.

„Podrobněji bylo vedení tramvajové trati Počernickou ulicí prověřeno v roce 1995,“ dočtete se k této problematice více třeba na webu Pražské tramvaje. „Studie, zpracovaná projektovým ústavem PÚDIS Praha, a. s., potvrdila dopravní přínosy daného záměru i odpovídající šířkové předpoklady Počernické ulice k středovému vedení tramvajové tratě a umístění odpovídajícího počtu zastávek. Současně ovšem bylo upozorněno na koliznost tratě s existujícími káranskými vodovodními řady, křižujícími Počernickou ulici v celé její délce a zásadně ovlivňujícími i možnosti vedení dalších inženýrských sítí v daném koridoru.“

Podotýkám, že v Počernické ulici k havárii vodovodního řadu nedošlo řadu let – neexistuje, že pětkrát či šestkrát během šedesáti dní!

Problémy se stavem vodovodní sítě, i když se může jednat o záležitost, jíž lze ovlivnit jen do jisté míry, ale v žádném případě nemohou zajímat obyvatele, jichž se absence dodávky vody týká. Oni totiž za to, že když doma otočí kohoutkem a poteče jim voda, platí. Ne málo. Kubík vody vyjde dnes na sedmdesát korun – a co všechno se do této ceny promítá? Charakteristický je především výrazný podíl nákladových položek (opravy a odpisy, případně nájemné hrazené vlastníkům infrastruktury). Souhrn těchto položek představuje více než 40% ceny. Z dalších nákladů tvoří významnou část náklady na přímý materiál (poplatky za nákup surové vody, náklady na elektrickou energii, chemikálie atd.). Cenu zatěžuje i DPH, která od 1. ledna 2008 vzrostla z 5% na 9% a od 1. ledna 2010 na 10%. 

O tom, že jsou do ceny vody zahrnuty i mzdy zaměstnanců SČVK, je myslím zbytečné se dlouze šířit. Mohu k tomu podotknout pouze tolik, že minimálně jednoho zaměstnance tato společnost platí zcela zbytečně - totiž svou tiskovou mluvčí. K čemu je firmě tisková mluvčí, která nekomunikuje s médii? Například já, i když jsem jí několik zvídavých otázek položil, jsem se nedověděl vůbec nic. S odpovědí se nenamáhala. A tak bude voda v Kryrech možná už brzy levnější. Až Severočeské vodovody a kanalizace přijdou na to, že nekomunikující mluvčí je za korunu drahá.

A v úterý 9. března ráno vkládám pod jazyk tabletu nitroglycerínu. Jsme zase bez vody… proklatá zima… nebo SČVK…