Úspěchy outsourcingu (Dopravní podnik)

Foto: Jiří Toušek

Od ledna bude v Praze o poznání dražší MHD…

Jsem neochvějně přesvědčen o tom, že ruku v ruce s tím by mělo jít zkvalitnění služby. A nejde jen o kratší intervaly, které cestujícím slibuje vedení Dopravního podniku. Zajímat by nás mělo také – nebo možná především to – kam si náš klient sedne nebo kde se postaví a v jakém prostředí svou cestu absolvuje.

Domnívám se, že co v našich silách rozhodně je, to je postarat se alespoň do určité míry o čistotu prostředků MHD. Pan Jiří Toušek z kačerovské garáže poslední dobou rozesílá od čerta k ďáblu desítky e-mailů s fotografiemi počmáraných autobusů a dožaduje se nápravy. Dopravní podnik na likvidaci této „ušlechtilé výzdoby“ ročně vynakládá astronomické částky - a zjevně to nestačí.Úklid autobusů, tramvají i souprav metra byl svěřen v rámci outsourcingu externím firmám. Smlouvy s nimi uzavřené však budou patrně dost svéráznou záležitostí, neboť tyto společnosti uklízejí a čistí jenom něco a malůvky rádoby sprejerů mezi jejich aktivity nepatří. S těmi pak zápolí zaměstnanci garáží a dep, a to s úspěchy, které jsem se pokusil vykreslit v prezentaci „Jako omalovánky“.

Pokud se pak jedná o úklidové firmy působící v Dopravním podniku hlavního města Prahy, a.s. (nazývejme jejich existenci „ÚSPĚCHEM OUTSOURCINGU“…), ty si nehledí vždycky ani té práce, k jejímuž vykonávání se uvolily – tedy k úklidu.

Pokud se jedná o samotný binec v prostředcích MHD, je spravedlivé říci, že není dílem zaměstnanců Dopravního podniku, ale cestujících. Samozřejmě, že ne všech, ale pouze jedinců, kteří si před osmnácti lety nabitou svobodu vykládají v tom smyslu, že každý může všechno, což samozřejmě nejde nikde na světě a v žádné společnosti. Já jsem se k tomu už před lety vyjádřil v příspěvku „Cestující sobě“.

A ti ostatní? Ti jen nehasí, co je nepálí. Ti jsou pouze tichými svědky a účastníky dějů (a nikdo mi nevysvětlí, že například autobusy s „vylepšeným interiérem“ jely totálně prázdné…), na něž následně poukazují a nadávají.

A to je málo.  

Příspěvek je zveřejněn na stránkách magazínu DP-ARÉNA