Trumpova Rada míru

Z Evropské unie dostalo pozvánku do této nově vznikající koalice států 16 zemí, 11 nikoli. Podotýkám, že zatím. Česká republika, i přes svou brutálně úspěšnou zahraniční politiku reprezentovanou bývalou vládou, pozvána nebyla.

Možná se však v minulém volebním období naše zahraniční politika ubírala zcela jinými stezičkami, na jejichž schůdnost nahlížel od ostatního světa zcela odlišně jen Fialův kabinet.

Co má být vůbec Koalice míru?

Koalice míru (Board of Peace) je Trumpův pokus vytvořit nový mezinárodní klub států, který by měl mít právo dohlížet na mírové dohody, správu a obnovu oblastí po konfliktu (původně hlavně Gaza), a to mimo tradiční rámec OSN/EU.

Ušlechtilá myšlenka…

Jenomže mnoho zemí to čte tak, že nemá jít o neutrální mírový orgán, ale Spojenými státy vedená struktura, která může obejít OSN a posílit Trumpovu kontrolu nad tím, kdo bude u jednacího stolu. Nakonec to může podkopat roli OSN a vytvářet paralelní systém světové diplomacie.

Víme, že OSN funkci, jíž plnit měla, neplní. Nebo ne zcela. Rada míru jde ale výrazně dál – je navržena tak, že dává Trumpovi do ruky v podstatě absolutní moc nad světem. Jak by se v Radě míru (podle návrhu charty) mělo například hlasovat? 1 stát = 1 hlas (každý členský stát má jeden hlas). Rozhoduje většina přítomných a hlasujících, přičemž rozhodnutí se přijímají většinou hlasů (majority vote). Nicméně předseda (tady Trump) může rozhodnutí zablokovat. I když většina něco schválí, návrh charty dává předsedovi právo veta / poslední schválení:

• rozhodnutí jsou „subject to the chairman’s approval“
• a předseda může rozhodnutí vetovat

Při remíze může předseda hlas „rozhodnout“ (Při rovnosti hlasů může předseda dát rozhodující hlas).

Shrneme-li to jednou větou, pak formálně jde o většinu hlasů (1 stát = 1 hlas), ale reálně má předseda veto a finální kontrolu nad výsledkem, takže to není čistě většinový systém.

Navíc podle návrhu charty nebude předseda volen. Předsedou (“Chairman“) má být Donald Trump – návrh mu dává roli prakticky „doživotního předsedy“. Navíc má mít pravomoc jmenovat a odvolávat členy/struktury, mít poslední slovo nad rozhodnutími a dokonce určit svého nástupce (tedy ne volba členy). Předsedou má být de facto americký prezident Trump (konkrétně Trump jako osoba), nikoliv někdo volený státy Rady míru.

Kdo by se tohoto šílenství měl účastnit?

Země pozvané do Trumpovy Rady míru

Americký prezident Donald Trump přizval do své Rady míru desítky zemí a také zástupce Evropské komise.

Mezi pozvané země patří Albánie, Argentina, Austrálie, Bahrajn, Bělorusko, Brazílie, Egypt, Finsko, Francie, Indie, Indonésie, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Kazachstán, Kypr, Maďarsko, Maroko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saúdská Arábie, Singapur, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán, Velká Británie, Vietnam.

Česká republika podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pozvání „zatím nedostala“. Já říkám, že naštěstí… neboť vzhledem k výše uvedenému nejdemokratičtější země světa na demokracii zvysoka kašle a chystá se stát se celosvětovým absolutistickým monarchou.

Příšerná myšlenka na závěr: Trump je zjevně šílenější Putina!