Stávka, Stávka, Stávka!

Zbývá pár dní… hodin… Českomoravská konfederace odborových svazů to se stávkou 24. června myslí zjevně vážně, nuže se v médiích vyrukovalo s poněkud těžším kalibrem než jen blábolením o tom, že jde o zviditelnění se ČSSD před blížícími se volbami.

Vždycky jsou nějaké volby… vždycky je cokoli, díky čemuž lze obvinit z populismu kohokoli… 

Připravovaná stávka byla prohlášena za nelegitimní a nezákonnou, z čehož má vyplývat, že by zaměstnavatelé mohli se stávkujícími zaměstnanci zle zatočit. Nevzpomínám si, že by kdy byla u nás jakákoli stávka legitimní a zákonná, relativní klid je snad jen, když se bouří učitelé – jenomže ti svými protesty nejen že udělají nezřízenou radost tisícům svých žáčků, ale v zásadě chod společnosti jakkoli neohrožují a navíc to, co takhle „probendí“, musí následně doučit. V podstatě totéž platí i pro lékaře – ti akutní péči zabezpečí a pak mají pár dní o to plnější čekárny. 

Co však chod společnosti ohrozit zásadně výraznějším způsobem může je – byť jenom na hodinu – nefunkční doprava. České dráhy jednají se svými strojvedoucími jako o život, dokonce na úterý připravují v případě nedohody zvláštní jízdní řády, v Ostravě nabízí ředitel DP těm, kdo stávkovat nebudou, až dvoutisícovou odměnu a ve středu zájmu je i – nebo možná hlavně - Dopravní podnik hlavního města Prahy. Pozornost se obrací na jeho generálního ředitele Martina Dvořáka, který by měl být tím mužem, který bezproblémový chod městské hromadné dopravy v Praze zabezpečí.  

V Dopravním podniku se konečně něco začíná dít, jedná se, hledají se cesty – stávka není namířena proti zaměstnavateli, což je pro Dvořáka jistě lichotivé, nicméně je mu to naprosto k ničemu. On potřebuje udržet pražské tramvaje a autobusy (metro jezdit bude) v pohybu, čemuž se část, řekl bych rozhodující část, odborových organizací brání. 

Patrně nejslušnějších informací o průběhu těchto nelehkých jednání, která jsou mezi managementem firmy a jeho odborovými organizacemi vedena, se lze dobrat na internetových stránkách ZO OSD Motol. Tam je velmi podrobně, byt z velmi subjektivního pohledu jednoho z těch, kdo se z představitelů odborových organizací DP k výstražné stávce hlásí nejmarkantněji, průběh zmíněných jednání popsán a ze Zabloudilova líčení je zřejmé to, co jsem výše napsal: Dvořákovým zájmem je, pochopitelně, udržet v chodu hromadnou dopravu. Dokonce si myslím, že by mu nevadilo, kdyby 24.6.2008 mezi 13. a 14. hodinou stávkoval celý Dopravní podnik vyjma těch zaměstnanců, kteří aktuálně zabezpečují pohyb vozidel MHD po metropoli. V tom případě by se však nejednalo o výstrahu, ale o prostou deklaraci. Obávám se přitom, že deklarací ve formě manifestací, mítinků a já nevím, čeho všeho ještě, už bylo dost, byly k ničemu a vládní garnitura se svým partnerům v tripartitě chechtá bezostyšně do očí. Nakonec to není tak dávno, co se odehrál nemístný a nechutný cirkus právě na půdě tripartity - kvůli stravenkám. 

Nebojím se dokonce říci, že celokonfederační hodinová výstražná stávka je vzhledem k chování a konání (především) ODS záležitostí hrubě nedostatečnou, že mělo jít o stávku generální, několikahodinovou.  

Ale protože to tak není, je pro dopraváky (myslím nejen v Praze) dost problém ji v té podobě, v jaké je, realizovat. Předseda odborů strojvedoucích metra zastavit soupravy podzemní dráhy odmítl z důvodů bezpečnosti cestujících. Stejný nebo velmi podobný problém je na tramvajích. Autobusy jsou na tom řekněme nejlépe, neboť nejsou závislé ani na jakémsi centrálním přísunu energie, ani na kolejích, z nichž se nedá sjet. Nakonec i to bylo důvodem rozmíšky mezi Martinem Dvořákem a odborářem Jiřím Obitkem, které nám ve svém zpravodajství zprostředkovala TV NOVA.  

Co já vnímám velmi citlivě, to je Dvořákova zmínka o tom, že posílí ochranu klíčových pracovišť. Představme si v souvislosti s touto poznámkou, že řidič tramvaje bude na trati s úderem třinácté hodiny, kdy se rozhodne stávkovat, v horizontu dvou, tří, možná pěti minut fyzicky kontaktován hlídkou policie (to si pražský magistrát dokáže nepochybně zabezpečit). Ta bude argumentovat podobnými bláboly, s nimiž se veřejnosti svěřil publicista Jan Ziegler („Odbory hrozí stávkou, dejte jim padáka“), který míchá naprosto nehorázným způsobem dohromady jablka s hruškami, přičemž dává sobě na roveň odboráře s nacisty – co tramvaják? Kromě policejní uniformy před sebou ještě rozhořčené cestující? Je sám – jak se zachová před pohrůžkou (taková nepochybně přijde…) ztráty zaměstnání? Uvěří Štěchovým slovům o legitimitě protestu? 

A uvěří-li, jak dopadne? Primátor našeho hlavního města je místopředsedou ODS. Před lety ve spolupráci s vedením DP neváhal poslat zásahovou jednotku Policie ČR na stávkující odboráře Federace řidičů tramvají, a to na svých vozovnách stávkovali v kolektivech. Já ještě jednou nabízím obrazový materiál z února 2003, aby i těm, kdo tuto dobu nezažili, kdo si to nepamatují, bylo jasné, co se dělo. Pacifikovat jediného tramvajáka „zákonnými prostředky“ bude samozřejmě nepoměrně jednodušší a já si neudělám iluze o tom, že k takovým excesům může dojít. 

Je to tak především o osobní odvaze jednotlivce… 

I OSPEA, která svým Usnesením stávku odmítla, v jeho závěru píše, že (cituji:) „nebrání svým členům účastnit se stávky, pokud je jejich přesvědčení v rozporu s tímto usnesením, a zaručuje jim plný právní servis v případě problémů.“ 

Závěrem mi dovolte říci, že já osobně se stávkou souhlasím a měl jsem v úmyslu se jí aktivně zúčastnit. Což jsem nahlas řekl… nepochybuji přitom ani v nejmenším o tom, že jen shodou okolností mi byla naplánována odpolední směna až od 14,47 hodin, a to podobně jako mnoha mým kolegům, kteří ochotu zastavit tramvaj dopředu deklarovali.