Přechody a tramvaje potřetí

Nestává se příliš často, aby mí nadřízení souhlasili s mými názory. V tomto případě však ano, a to bezvýhradně.  Totiž to, co uvádím na tomto místě, nikdo nechceme. A že bychom se s takovými obrázky od příštího roku při realizaci „nápadu“, že by tramvaje přestaly mít na přechodech přednost před chodci, setkávali nepoměrně častěji než dnes, to je nasnadě. Dovoluji si tedy touto cestou poděkovat vedení jednotky Provoz Tramvaje Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. za materiál, který mi poskytlo a kterým mohu doložit alespoň něco z toho, co jsem napsal ve dvou předchozích příspěvcích.

V řadě první bych chtěl poukázat na statistiku srážky tramvají s chodci v letech 2006 a 2007: 

(Celý dokument v PDF ZDE) 

Co z této statistiky plyne? Domnívám se, že položka povalení chodce na přechodu a mimo přechod by se začala  rychle vyrovnávat.  

Proč? 

Už o tom byla řeč několikrát – díky zábrzdným vzdálenostem tramvají. Nebo abych to řekl víc lidsky, díky schopnosti či spíš neschopnosti tramvaje zastavit v ušlechtilé vzdálenosti od místa, kde její řidič brzdit začal.  

Srovnejme nejdříve osobní auto s tramvají: 

(V PDF ZDE) 

A pojďme ještě dál – co zvládnou některé typy tramvají, které v pražském provozu potkáme? Nabízí se srovnání tramvaje prázdné a plně obsazené, brzdící provozní nebo naopak nouzovou brzdou – při různých rychlostech: 

 (Celý dokument v PDF ZDE) 

Znamená to asi tolik, že kdyby se tramvaják ke každému přechodu pro chodce ploužil patnáctikilometrovou rychlostí (umíte si představit, co je přechodů a co by to muselo udělat s jízdními dobami?...) a chodec mu vstoupil do průjezdního profilu tramvaje čtyři nebo pět metrů před jejím čelem, nemá šanci se střetu vyhnout! 

Laika možná čísla v tomto materiálu obsažená překvapí. Rozhodně by však neměla být neznámá expertní skupině… kdo v ní vůbec je? Komu za tohle extempore poděkovat? Představme si je alespoň jmenovitě:

JUDr. Daniela Kovalčíková, Ing. Ivo Vykydal, JUDr. Vladimír Kremlík, Ing. Aleš Doležal, Karel Hanzelka, prof. Ing. Petr Moos, CSc., doc. Ing. Jindřich Šachl, Libor Šíma, Ing. Martin Komárek, Mgr. Stanislav Huml, Ing. Karel Holl, Ludvík Gottfried, JUDr. Oldřich Vaníček,  Ing. Josef Mikulík, CSc., Ing. Ondřej Horázný, Zdeněk Hlavatý, Ing. Václav Špička, Ing. Bc. Lubomír Mery, plk. JUDr. Vladimír Stupka, PhDr. Vlasta Rehnová, PhDr. Alois Hudeček, Ing. Miloš Melčák, CSc.,  Ing. Karel Sehoř, Ing. Pavel Hojda, Jiří Nedoma, Jiří Žák, Ing. Pavel Hanka, Jana Kavalierová, Jiří Hardoš, Mgr. Rudolf Vyčichla, Mgr. Zuzana Ambrožová, Ing. Martin Špryňar, Ing. Karel Korytář, Roman Onderka

Jsem neochvějně přesvědčen o tom, že všichni jsou to odborníci na svých místech. Že budou umět naslouchat, předložená fakta vyhodnotit, zkrátka že zběsilou myšlenku o přednosti chodců na přechodech i před tramvajemi opustí. Pokud se tak nestane, na takhle smutné obrázky se budeme dívat častěji – a já se obávám, že v takových případech bude málo platné, když si to tramvaják odsedí. Docela prostě kvůli fyzikálním zákonům.