Podvod Ropidu

Už jsem to někde napsal – nemohu se zbavit dojmu, že nač Regionální organizátor Pražské integrované dopravy v posledním roce či půl sáhl, bylo špatně.

Jen oficiální web této organizace se tváří zcela jinak. Změny, ke kterým v oblasti Prahy a Středočeského kraje došlo, vydává za prospěšné. Dočteme se o tom například v příspěvku „Vyhodnocení změn příměstských autobusů v oblasti Uhříněvsi“.

Zvláštní…

Městská část Praha 16 (Radotín), kde Ropid sebral autobusy a nahradil je vlakovým spojením, v minulých týdnech musela velice razantně argumentovat, aby se v dopravní obslužnosti dopracovala ke stavu podobajícímu se tomu, jaký zde vládl PŘED ZMĚNAMI. Nelíbilo se tu předdvším to, že u ČD nefunguje zvýhodnění pro seniory nad 70 let, každodenní zpoždění vlakových spojů a z toho vyplývající následná nefunkční návazná kyvadlová doprava minibusem linky 244 z Nádraží směrem na Sídliště, ve večerních hodinách, o sobotách a nedělích odříznutí některých lokalit MČ (Výpadová, Vrážská, Přeštínská), ve výše uvedených časových obdobích limitující dopravní možnosti pro tělesně indisponované, starší lidi se sníženou pohyblivostí a matky s kočáry (radotínské nádraží není bezbariérové), že linka 165 jako alternativa spojení v inkriminovaných časech (večerní hodiny a soboty a neděle) je dlouhodobě zcela nespolehlivým spojem a není adekvátní náhradou – frekvence, spolehlivost, úroveň cestování, že dle získaných zkušeností od 14. 12., na základě nespolehlivosti navržených především vlakových spojů, občané využívají vlastní dopravní prostředky, což je proti filozofii PID nebo že velká četnost vlaků při zpoždění jednoho spoje způsobí absolutní zhroucení vlakového jízdního řádu, navíc nefunguje objednávání SMS jízdenek na vlakový spoj…

Jan Pultar, vedoucí odboru dopravy Městské části Praha 22 tvrdí: „V současnosti nedělám nic, než jen odpovídám na stížnosti.“ I dopravní obslužnost v okolí Uhříněvsi se totiž se změnami PID zhoršila, a to výrazně. Praha 22 se pokouší navázat smysluplnou komunikaci s Městem i Ropidem, avšak že by se dařilo, tak to nikoli.

Podivné…

S „Ropidím“ vyhodnocením zkušebního provozu autobusů PID se objevuje několik dalších příspěvků:např. na serveru Cvikr, serveru tn.cz nebo v Kolínském deníku. Tady se jednoznačně hovoří o zmanipulování výsledků zkušebního provozu. „Od 8. 3. 2009 se má linka č. 382 již podruhé přesunout na stanici metra Háje. Protože zdaleka nedosahovala Ropidem uváděného zpoždění nutného pro zdůvodnění přesunu, bylo potřeba si ho vyrobit.,“ napsal v příspěvku „Což takhle dát si zpoždění“ ing. Antonín Dub. Znamená to, že Ropid k zargumentování svých vysoce „sofistikovaných“ změn musí sáhnout k docela obyčejnému podvodu! O zmíněné lince č. 382 tvrdí, že „… byla jako jediná zachována na Depo Hostivař právě z důvodu situace na původní a nové trase. Zatímco se průměrné zpoždění na lince 382 v kritických dnech pohybovalo kolem 20 minut, linky odkloněné na Háje měly ve stejných dnech průměrné zpoždění jen 7-10 minut. I v lednu 2009, kdy je celkově provoz na silnicích klidnější, bylo zpoždění autobusů na Depo Hostivař výrazně větší než u linek odkloněných na Háje.“

Pravda je ale taková, že Ropid původně (od 14. 12. 2008) naplánoval, že linka č. 382 bude jezdit z Uhříněvsi nikoliv na Depo Hostivař, ale na Háje - stejně jako celá řada jiných příměstských linek jedoucích ve stejném směru, protože na Kutnohorské prý nabírají autobusy desítky minut zpoždění. Na linku byla vydána řádná licence a byly zveřejněny nové jízdní řády. Avšak na základě vyšší politické moci – konkrétně, ačkoli to nebylo nikdy řečeno, na příkaz primátora Béma - se dva dny před změnou rozhodlo, že se trasa linky č. 382 měnit nebude.

Linka pak několik dní jezdila načerno bez řádné licence!

Formálně byla převedena do výlukového stavu, přestože jezdila po své trase bez sebemenší změny.

V nejnovějším materiálu Ropid uvádí následující:

Problém je v tom, že tato statistika pracuje s jízdní dobou linky číslo 382, která má v ranní špičce úsek Nové náměstí (Uhříněves) – Depo Hostivař (8180 m!) urazit za 10 minut. „Aby řidič jízdní řád vyjel,“ píše se v příspěvku „Jak ošulit primátora Béma“, „musel by jet celou trať rychlostí minimálně 50 km/h, nezastavovat v zastávkách a projíždět křižovatky na červenou. Na trase je totiž 13 zastávek, jeden kruhový objezd, šest světelných křižovatek a dva semafory s řízenými přechody pro chodce. Další regionální linka č. 364, která jede z Uhříněvsi na chlup stejnou trasu se stejným počtem zastávek, má ale jízdní dobu o 8 minut delší, tzn. 18 minut.“

Mimo to jízdní řád žádá od řidiče autobusu, aby se v některých mezistaničních úsecích pohyboval rychlostí blízkou rychlosti světla, neboť vzhledem k tomu, že běžně se s pobytem v jedné zastávce počítá s 30 sekundami a pak je potřeba popojet byť jen pár metrů, je stejný časový údaj u dvou zastávek možný jen při praktické aplikaci Einsteinovy teorie relativity. „Zastávku Kutnohorská a Ústřední odděluje 890 m a dvě světelné křižovatky, jízdní doba na lince č. 382 činí neuvěřitelných 0 minut,“ píše se ve výše zmíněném článku.

Jak by tedy měly vypadat grafy zobrazující zpoždění linky 382 ve srovnání s linkami 381, 383 a 387 ve skutečnosti? S reálnými jízdními dobami?

Oč tady doopravdy jde? Čí zájem se tady řeší?