Nejširší auto světa

Napsal mi o tom jeden z řidičů tramvají – na mostě Legií potkal něco, co by zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů. Totiž nejširší osobní automobil světa… „Tak vám, lidičkové drazí, drandím v klídku s tramkou, dnes to byla fakt pohodička,“ napsal mi ve svém e-mailu, který vzhledem k útlocitnosti čtenářské veřejnosti nemohu představit v té neuvěřitelně šťavnaté podobě, v níž do mé mailové schránky dorazil, jeden z pražských řidičů tramvají – přesto, byť přetlumočen do méně výživných slov, stojí myslím za pozornost: „A to do chvíle, než jsem dojel na Legie - a setkal se s panem K… stál metr od chodníku, na blik dálkovejma vůbec nereagoval a tak jsem na něj jemně cinknul, něco jako když ježíšek oznamuje příchod s dárečky…

Z mobilního telefonu jednoho šoféra pražských tramvají.

Hezky mne, po svém, pozdravil a z okénka na tramvaj ještě volal: Čur…k, Pí… – zřejmě se chtěl představit celým jménem… Nějakou dobu ještě na kolejích prudil, a tak jsem poprosil cestující přes ‚pamíčko‛ o chvíli strpení, než toho nemocného člověka přejde záchvat. Ihned se nabídl brunátný důchodce s mohutnou sukovicí - a že to půjde ‚s tim frajerem‛ vyřídit.

Prsty mne na spínači dveří mohutně svrběly a věřím, že bych pořídil svým mobilem mnoho nových, jedinečných foto, ale odolal jsem pokušení…

Komplexák se nakonec rozjel a na rozloučenou mne u Národního divadla ještě pěkně ‚vyfakoval‛.

Snad přitom dosáhl ejakulace…“

Já na závěr jen dodávám, že podobných „borců“, kteří takto sami v prostředku individuální automobilové dopravy mně z nepochopitelných důvodů odepírají desítkám jiných možnost cestovat hromadnou dopravou sice nepochybně méně pohodlně, přesto včas, není v pražských ulicích málo.

 A jestli něco do Guinessovy knihy rekordů patří, pak je to olbřímí tupost šoféra stříbrného volkswagenu evidenčního čísla 8A3 03 68. Protože jednal naprosto nesmyslně, zbytečně. Opravdu tupě.