Nějak se nám nedaří

Mluvím o naší armádě, kterou tak zdárně vede paní ministryně Jana Černochová. Jeden z nejsilovějších resortů, tedy je v gesci ODS.

Jana Černochová je žena, která svou kvalifikaci pro tento resort představila nějak tak, že chodí na střelnici. To je stejnej malér, jako když si kdysi dávno komunisti dovolili v socialistickém Československu jmenovat ministrem dopravy chlapa, který nikdy nebyl železničářem. Což bylo skutečně nebývalé. Svou znalost dopravácké problematiky vysvětloval tím, že si jako dítě hrával s vláčky.

Pochopitelně to skončilo fiaskem. Jako ministr stál skutečně za starou bačkoru.

Působení ministryně obrany Černochové (ačkoli si občas zajede zastřílet na nějakou střelnici) je ovšem výrazně kvalitnější angažmá někdejšího ministra dopravy. Soudím tak dle toho, že ve své funkci, i přes některá drobná pochybení, setrvává.

Uznávám, že se jí podařilo zrealizovat nákup 24 stíhaček F35, ať je armáda desetimiliónové země jakkoli nepotřebuje. Klobouk dolů – finančně se díky tomu bude naše země vesele kroutit desítky let.

Co se jí ale opravdu nevede, to je nábor nových vojáků.

Přitom její nápad posílit naší profesionální armádu o několik tisíc vojáků je patrně postavený na hlavu. Cituji z poměrně sofistikovaného příspěvku Tomáše Foldyny na serveru konzervativního armádního magazínu Armádní noviny (zatím funguje, takže ho ještě plk. Foltýn nestihl smazat z internetového nebe) „Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků“. Je z roku 2018, tedy ještě před napadením Ukrajiny Ruskou federací, takže se situace do jisté míry změnila, nemyslím si však, že zcela zásadně.

V něm hovoří především o tom, že našich cca 24 tisíc profesionálních vojáků je pro nás zbytečně moc a cca 2 tisícovky aktivních záloh zoufale málo.

Černochové se nábor nových vojáků příliš nedaří. A to i přes vcelku luxusní náborový příspěvek, který armáda nabízí. Počet aktivních záloh také dramaticky nenarostl. Velmi pravděpodobně proto, že jestliže si před lety spousta militantních mužů a žen ráda hrála na vojáky, s válkou na Ukrajině se to tak trochu změnilo a v současnosti jim hrozí, že by je do ostré bojové akce mohli nasadit. A to už je něco jiného, než pobíhat někde na cvičišti a nechat se ostřelovat slepými náboji.

Za zcela zoufalý pak považuji pokus naší armády připravit pro studenty středních škol jakousi brigádu vojenského výcviku, jíž u nás v Žatci absolvovalo 69 mládežníků. Z původního počtu 85 jich tak výcvik dokončilo 81 %. Moraváci jsou na tom lépe, z přihlásivších se 42 budoucích vojáků úspěšně absolvovali všichni.

Tedy přesně 111 mladých lidí z naší země zvládlo roku 2024 absolvovat pilotní projekt jakéhosi „přijímače“!

Na kolik to ministerstvo obrany vyšlo? Jenom za žold (absolventi měsíčního kurzu měli slíbeno 30 tisíc korun) armáda vypálila 3 milióny 330 tisíc korun, k tomu ty lidi musela obléci a měsíc je živit. Všichni sice složili vojenskou přísahu, ale kolik z nich do armády doopravdy vstoupí, to je skutečně ve hvězdách.

A to jde o pilotní projekt, příští rok se má dokonce rozšířit.

Na kolik to ministerstvo obrany vyšlo? Samozřejmě na nic, protože jsme to zaplatili my z našich daní! A mně se takové experimenty nelíbí.

A nakonec jen takové malé srovnání: já jsem podobný výcvik, tedy přijímač, absolvoval v 80. letech 20. století - můj žold tehdy činil 120 Kčs. To je 250 x méně, než co dostali dnešní junioři dnes.