K příběhu země se ztracenou duší Jana Urbana

Dovolil bych si tímto doplnit nebo i trochu dovysvětlit příspěvek kolegy Jana Urbana „Sudety: Příběh země, která ztratila svou duši a jejíž jizvy jsou viditelné dodnes“, který byl zveřejněn na tomto blogu 8. 5. 2026.

Sudety: Příběh země, která ztratila svou duši a jejíž jizvy jsou viditelné dodnes

Já se s textem pana kolegy v podstatě ztotožňuji, jen mi v něm něco důležitého chybí. To téma je velmi ožehavé, nepříjemné, leč obávám se, že je potřeba položit ho na stůl také.

Ve 2. polovině 80. let jsem žil v Ústí nad Labem na sídlišti Neštěmice a vychovával dvě malé děti. Jednou jsem je odvezl k rodičům do Prahy, k babičce a dědovi „na prázdniny“ (ani jeden ještě nechodil do školy) a můj táta tyhle naše malé zločince vzal jednou na nějaké větší dětské hřiště.

A udělal to jenom jednou…

Proč? Když jsem si pro naše ratolesti přijel, taťka se mi svěřil, že právě na tom hřišti měl problém. Seděl na lavičce, četl si noviny a pak k němu začaly chodit některé maminky ostatních dětí, které si tu také hrály a stěžovaly si mu. Naši caparti totiž to dětské hřiště totálně ovládli: chtěli na houpačku, tak z ní dvojici jiných robat, která tu prodlévala, vytěsnili. Rozhodli se pro kolotoč, totéž. A tak dál. Moje děti měly prostě výrazně ostřejší loktíky než pražská drobotina.

„Víš, táto,“ pokusil jsem se mu vysvětlit, „u nás je výrazně víc Romů jak tady.“ A romské děti bývávaly (jak to říct kulantně…) prostě živější. A tak jestli si ostatní děti chtěly u nás vydobýt svoje místo na sluníčku, stávaly se spontánně tvrdšími.

Můj nebohej táta mi vynadal do rasistů…

O čem mluvím pochopil, když byl jednou na týden u nás (žena ležela v nemocnici a já potřeboval chodit do práce…) a pomáhal mi s caparty. „Tohle v Praze nevidíš. Dopoledne tam dítě na ulici nepotkáš, protože jsou všechny ve školce nebo ve škole.“

Ale v Ústí nad Labem?

Škola – neškola, malí Romové všude. Rodiče to asi pramálo zajímalo, úřady na ně byly krátké. Ne, že by se to neřešilo, nicméně byla-li vznesena výtka, tak gádžové byli rasisti a bylo hotovo. A tady to patrně všechno začíná: těžko chtít od významného počtu mladých lidí na severozápadě Čech, aby se plácali vysokoškolskými tituly do stehen, když jako děti chodily do školy podobně jako já chodím do kostela.

Otázka zní, proč žije nejvíce Romů právě na severu Čech?

Nejvyšší koncentrace romské populace v České republice se dlouhodobě nachází v severních Čechách, především v Ústeckém a částečně také v Karlovarském kraji. To už jsme si řekli. Podle odborných odhadů zde Romové tvoří několik procent obyvatelstva, výrazně více než v jiných částech země. Důvody sahají hluboko do historie a souvisejí hlavně s poválečným vývojem, průmyslem a sociální situací regionu.

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. V pohraničí zůstaly tisíce prázdných bytů a chyběla pracovní síla. Československý stát proto podporoval přesun obyvatel do severních Čech, včetně romských rodin ze Slovenska.

Noví obyvatelé nacházeli práci hlavně v dolech, hutích, chemických závodech a dalších průmyslových podnicích, které region potřeboval pro svůj rozvoj. Většinou šlo o práci méně kvalifikovanou.

Průmysl přinesl práci, jeho pád nezaměstnanost

Sever Čech byl po desetiletí jedním z průmyslových center republiky. Těžba uhlí a těžký průmysl zaměstnávaly desetitisíce lidí bez ohledu na jejich původ.

V podstatě platí, že tenhle region (a myslím si, že i severní Moravu) komunisti obětovali ve prospěch zbytku republiky.

Po roce 1989 však přišel útlum průmyslu, zavírání dolů a vysoká nezaměstnanost. Nejvíce zasáhla právě méně kvalifikované pracovníky. Mnoho obyvatel region opustilo, ale část sociálně slabších rodin zůstala.

Levné bydlení a vznik vyloučených lokalit

Kvůli ekonomickým problémům regionu zůstaly ceny bydlení na severu Čech výrazně nižší než ve velkých městech. To vedlo ke koncentraci chudších obyvatel v některých městech, například v Mostě, Litvínově, Chomutově nebo Ústí nad Labem. Právě zde postupně vznikaly sociálně vyloučené lokality a ubytovny spojené s chudobou, zadlužeností a dlouhodobou nezaměstnaností.

Ve Vaší tabulce, kolego Urbane, Vám chybí jedna zásadní položka, s níž ty ostatní Vámi uvedené více či méně souvisí:

Podíl romských obyvatel v populaci

Ústecký + Karlovarský kraj (průměr)	6,5 %

Zbytek ČR (průměr)	1,5–2 %