Jak zase nebudu volit ANO

Zanedlouho nás čekají komunální a senátní volby. A já opět ANO nevolím. Ať je mi tady často jakkoli podsouváno koblihářství, dezolátství nebo dokonce jistá ovečkovatost.

Tak proč?

Komunální volby jsou pro mne tak trochu odlišnou volební disciplínou. Tady zcela zásadně nehledím na hlavičku volebního lístku, pod níž se tísní jména kandidátů. Tady mne zajímá člověk, jeho jméno - a to zcela bez ohledu na to, za který manšaft kope.

Mám tu výhodu, že ty lidi – a to i díky své publikační činnosti – znám. S mnohými jsem dělal v minulosti rozhovor, s mnohými jsem mailově komunikoval, s mnohými si telefonoval. A viděl jsem, co pro svou obec v minulosti, a jak úspěšně, udělali.

O těch nových mám docela přehled, co by chtěli dělat jinak a lépe.

Tady je ta volba pro mne snadná. Volím jméno, volím osobnost, volím někoho, jehož tvář často znám.

Ve volbách senátních je to podobné. Na Lounsku si svého senátora volíme opět po šesti letech a tentokrát je to docela mazec. Zmíním dvě osobnosti, které dle mého názoru mají největší šanci dostat se do druhého kola:

Proti stávajícímu senátorovi Ivo Trešlovi (STAN) postavilo ANO docela těžkej kalibr: Jaroslava Mikoláše. Ten je dlouhodobě spojen s firmou LUPOFYT, kde je ředitelem a jednatelem. Firma vznikla v roce 1992 a postupně se vypracovala ve významný zemědělský podnik zaměřený na rostlinnou výrobu, zejména chmel, obiloviny, olejniny a luskoviny. A firma je součástí Agrofertu. Manažersky má Mikoláš neobvykle silný životopis. V soutěži Manažer roku uspěl už za rok 2004, znovu získal dvě ocenění za rok 2016 a za rok 2022 se dostal mezi TOP 10 manažerů ČR a vyhrál kategorii Zemědělství.

Pokud jde o Ivo Trešla, před šesti lety jsem s ním po jeho zvolení senátorem pro potřeby městského zpravodaje Kryr dělal krátký rozhovor (KRYRSKÁ ROZHLEDNA 2020-4, str. 10 a 11). Chci k tomu dodat, že Ivo Trešl se mi za období 2020–2026 jevil jako slušný, odborně ukotvený, ale spíše málo výrazný senátor. Nebyl to dle mého mínění prázdný mandát, ale zároveň nepatřil k senátorům, kteří by si za šest let vybudovali celostátní politickou autoritu. Po celé období byl logicky spojen především se zdravotnictvím. Byl členem Výboru pro zdravotnictví, což odpovídá jeho profesi chirurga a traumatologa. Oficiální profil Senátu u něj eviduje také práci zpravodaje senátních tisků, vlastní legislativní návrhy, hlasování a vystoupení na plénu.

Není to tedy o tom, že „v Senátu nic nedělal“. Současně ale při hledání jeho šestiletého působení nenacházím nějaký Trešlův zákon, velkou politickou iniciativu nebo celostátní téma, s nímž by si veřejnost jeho jméno jednoznačně spojovala. I jeho mediální stopa je ve srovnání s výraznějšími senátory poměrně malá.

Takže máme tu na Lounsku dvě figury, které dle mého mínění mají šanci se do druhého kola senátních voleb dostat. Koho budu volit já?

Osobně bych to přál hnutí ANO – aby nějak zmírnilo onu senátní disproporci, kdy má horní komora výraznou většinu opozice. Byl bych pro nějakou trochu víc remízu.

Nicméně kandidáta hnutí ANO volit nebudu. Nemám absolutně nic proti panu Mikolášovi, jsem tak smělý, že si troufnu tvrdit, že už ho tak nějak znám, našel jsem si o něm na internetu mraky informací. S čím ale problém mám, říkám že JÁ, je jeho věk.

Jemu je totiž jedenasedmdesát let. Šestiletý mandát? Bude mu 77! Jestli vydrží… já sice chápu, že mezi námi jsou lidé, kterým to v osmdesáti letech „pálí“ víc, než mě to pálilo v pětačtyřiceti, já to uznávám, ale pro mne je jeho věk zkrátka diskvalifikační záležitostí.

Takže já, v senátních volbách, a to bez ohledu na kvalitu kandidátů, volím Mudr. Ivo Trešla – takže STAN.