Blog je podepřen nesmysly. Jako např. že v devdesátkách brala průměrnou mzdu většina. Matematicky nemožné.

Anebo že pumpaři prodávají PHM nakoupené ještě zalevno. Jak jste na to přišel? A víte vůbec, jak se dělá cenotvorba na benzince? A co všechno zahrnuje? Řekl bych, že nevíte.

Válečná daň!

Je to zajímavý nápad.

Autem jezdím minimálně, můžu mít zvýšenou jinou daň?

Karma!

Pumpaři se takto nacpávají už desítky let, jen v dnešní situaci je to extrémně vidět!

Vy k svému životu potřebujete nějakého třídního nepřítele, že ANO? Tu vám Babiš nakuká, že je to hospodský a jiní drobní živnostníci, vy jásáte nad nesmyslem zvaným EET. Teď jsou nepřítelem pumpaři, zítra to bude kdo?

Problém položkového srovnávání je v tom, že se to bere jen a pouze na danou položku, kterou si někdo vybral, aby to pěkně vyšlo.

Ceny se změnily všechny a ne všechny stejně. Zatímco běžné spotřební zboží (kam patří např. i elektronika a auta) je poměrově k příjmu výrazně levnější, položky fixních nákladů (bydlení, energie, potraviny) jsou dražší, resp. zaujímají ve výdajích běžného člověka (natož důchodce!!!) mnohem větší podíl než dříve.

Je to dáno i konstrukcí tehdejšího zdanění, tzn. mnoha sazbami daně z obratu. Daňový systém byl používán na vyrovnávání cen, tzn. položky, které byly někým posouzeny jako zbytné, byly zdaněny sazbami v desítkách a stovkách procent, na druhou stranu potraviny měly sazbu zápornou. Čokoláda a kafe ne.

Příklad: aby mohl být rohlík za 0,30 Kčs (a v pátek tukový za 0,40 Kčs) tak byla magnetofonová kazeta za 60-90,- Kčs, pokud tedy vůbec byla na "vnitřním trhu" k mání.

Tento systém byl opouštěn zhruba od poloviny roku 1990, kdy došlo k velkému skoku cen potravin (vláda tenkrát vyplácela i nějaký kompenzační příspěvek, už si nepamatuju přesně kolik, ale bylo to do 200,- Kčs na hlavu).

Zda-li "si žijeme" lépe nebo ne záleží na posouzení spotřebního koše jednoho každého.

Já myslím, že jo.

Ten spotrebni kos naji Rakusaci definovany:

https://www.statistik.at/web_de/statistiken/wirtschaft/preise/verbraucherpreisindex_vpi_hvpi/warenkorb_und_gewichtung/index.html

A kazdy rok se meni co v nem je. Pred padesati roky v nem byly ta magnetofonove kazety, dnes Smartcard.

Za komárů jsem jel do práce dvakrát do měsíce trabantem,a to jen když bylo hnusně.Jinak 5-6km na kole.V zimě v létě.90% v košíku nákupu jsou zbytné věci.

Mne trošku zaráží ten váš výpočet ceny bydlení.

Nás je 6 ve 4+kk.

Pravda na vesnici takže samotný najem mame cca stejný, ale včetně všech služeb i s poplatkem za televizi platíme 12300kc měsíčně. Je to u služeb zálohová platba a elektřinu jsme si o 500 Kč loni navýšili i když mame fixaci ( tu má i obec u celého domu na plyn)

Z částky 11 700 měsíčně nam ale loni vraceli cca 20 000 takže reálné jsme platili při stejné vysokém nájmu někde kolem 10200 měsíčně za 6 osob.

Je tak otázkou jaké máte zálohy a kolik vám případně vrací a proč tak hodně platíte ve službách ( a ty jsou stejně jak ve městech tak na vesnici).

Porovnáváte prostě 1 případ a ne celkovou realitu s bydlením.

Reálně je i bydlení levnější než před 30 lety v poměru k platum a důchodcům a to výrazně.

Navíc porovnáváte plsť 5000 ( moji rodiče ve fabrice kde delali přes 29 let měli řádově kolem 2500, nástupní plat vysokoškoláka v Tesle Rožnov byl 1350 Kčs....), který byl dost ojedinělý s běžným platem dnes.

Dobrý den, pane Ďurane, nebudu teď srovnávat ceny tehdy a dnes. Vidím jiné souvislosti. V době mého mládí v devadesátkách bylo nesrovnateně víc možností veřejné dopravy, ve větších obcích se dalo nakoupit, bylo tam (většinou) zdravotní středisko, jezdilo všeobecně méně aut. V současné době je to jiné. Lidé z vesnic, kde se rušily obchody atd., jsou na dopravě autem závislí. I na dopravě do práce. Mám maminku, které je 83, a tu do autobusu nebo vlaku prostě neposadím, i kdyby jezdily několikrát denně - a to nejezdí. Nemluvě o postiženém vnoučkovi, kterého syn vozí do speciální školy, druhého zase do jiné. Já se s cenou PHM popasuju, chodit pěšky můžu i za cenu dvou hodin času navíc, ale oni ne. Tak ať stát natáhne záchrannou síť pro potřebné. To, myslím, v úderných blocích některých kolegů úplně chybí. Je potřeba vytáhnout hlavu ze své sociální bubliny.

Za komárů žádná záchranná síť pro potřebné nebyla.Ani sanitky.

Dporučoval bych kompromis, pánové. Pánové mají pravdu o životní úrovni, pan Ďuran má pravdu v tom, že tu máme darebáky, kteří se snaží vydělat na všem

Vaše výroky se vzájemně nevyvracejí.

Pane Ďuran, v 90. ještě platilo, že rukodělní byli zaplaceni, duchem pracující byli těžce nedoplaceni Dnes se to otočilo, ale jen ve fabrikách. Neznám šikovného rukodělného živnostníka, který nevydělá průměrný plat. Vydělá daleko více

Ukrajincům na stavbě jsem platil 200 za hodinu, Jeff Bezos a Lídl se chlubí 150ti.

No nevím nevím. Můj první nástupní plat byl 1.690 Kčs. Zaplatil jsem žrádlo, obědy, měsíčník na vlak, měsíčník na MHD, něco málo dal na spoření mladých a zůstalo mi akorát na žlutou limonádu (nebo oranžovou) v kantýně. A to jsem bydlel u rodičů v mansardě. O autu jsem si mohl nechat jen zdát Naši měli auto, na které v pořadníku Mototechny čekali přes rok, ale stejně vyjížděli jen sporadicky. Když už měl ve fabrice někdo 3 tisícovky, tak borci na encéčkach, a to už byl někdo. Z dělnictva měli vyšší platy snad jen horníci.

Tomu cekani na auto uz se blizime, vlastne hoa na tom prohnilym zapade prekonavama.

Syn mel objednanou Octavii, puvodni termin dodani byl cerven 2021, pak listopad 2021, dalsi unor 2022, a posledni zprava je ze nevi kdy bude dodana, protoze v Boleslavi neco vyhorelo.

Kdyz mi to vypravel, muesl jsem se smat a pripomenout mu jak nebyl ten vytiraci papir, protoze shorela tovarna v Ruzomberoku.

V první řadě je fakt, že když se budeme držet nějakého průměrného platu, pak je spravedlivé říci, že v devadesátých letech minulého století na něj dosáhla většina populace.

Zdroj: https://duran.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=785293&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Už tohle je nesmysl. Ani za komárů na průměrný plat nedosáhla většina lidí. Jediné, s čímž lze v této souvislosti souhlasit, je to, že platové nůžky nebyly tak široce rozevřené jako dnes. Ale to je vše.

Co se týče Vašeho výčtu: Chybí tam následující:

Nové malé auto Škoda - tehdy cca průměrných 20 měsíčních platů, dnes 10. Barevná televize tehdy cca 4 platy, dnes 0,3. Atd. atd.

Prostě spotřební koš se přeskupil. Holé bydlení je výrazně dražší, zařizovací předměty výrazně levnější a dostupnější. Auta jsou levnější, navíc existuje spousta dalších statků, které tenkrát neexistovaly - PC, mobily, internet, svobodné cestování.

Čili - cestování vlastním autem je dnes i přes drakonické ceny paliv minimálně stejně levné jako za komárů, ale spíš levnější. Totéž bydlení. Ani zdaleka tolik lidí tehdy nebydlelo ve svém, jako bydlí dnes.

50 korun za litr benzínu oproti 30 znamená při průměrném nájezdu 1000 km měsíčně a spotřebě 7 litrů na 100 km nárůst nákladů o 1400 Kč. Ten, kdo má auto, je schopen tento nárůst pokrýt.

Cena benzínu v době socialistického míru a blahobytu byla 8 tehdejších korun.

Za průměrný plat tak bylo možno koupit cca 400 litrů benzínu. I při dnešních cenách za dnešní průměrný plat pořídíte minimálně dvojnásobné množství benzínu.

Já pamatuji benzín za 2,10 Kčs, s olejem do motorky za 2,30