Odvaha církve by prospěla všem věřícím a jistě by ji ocenili i nevěřící. Ale služebníci Boží jsou lidské bytosti se svými klady, zápory a slabostmi.

Církev nemá dost odvahy ani k tomu, aby se vypořádala s Vašimi slovy o Bohu, který podle Vás nemůže mluvit, protože nemá ústa jako my.

Jistě věříte, že slyší Vaše modlitby i modlitby všech věřících. A pokud věříte, že i vidí, pak jste představil Boha jako bytost s nejméně jedním uchem a nejméně jedním okem. Němou bytost, o níž není v Bibli jediné slovo.

"Svatý stolec ve jménu realismu zřejmě dává přednost výměně Ukrajinské půdy za mír s Ruskem."

Zdroj: https://blog.idnes.cz/duka/odvaha-ktera-pomaha-cirkvi.Bg24070307

Víte co by na takový realismus řekl hostinský Palivec z Haškova Švejka? "Takový realismus stojí za" (znalci Švejka si doplní sami).

Díky za odvahu otče kardinále. Dnes se mnozí v církvi bojí říci pravdu, aby nebyly označení za "zpátečníky" či dokonce fašisty.

Taky oceňuji kardinálovu odvahu jít mezi lid na toto tržiště.

Církev bojuje proti totalitě...asi zapomněla na na tisíc let, kdy byla totalitou sama

A Vy taky šup ke stolu a studovat! Dost bylo komunistického dějepisu!

Vzhledem k Vaší minulosti mi Vaše patolízalství ke Klausovi a Zemanovi , tj. k nepřátelům církve a přisluhovačům Putina, rozum nebere.

Nepřátele, prisluhovaci...přemýšlím, kde uz jsem tyhle výrazy zaregistroval...

Á uz vim. Titulky z Rudého práva.

Snůška hezkých slov velebící katolickou církev a Vatikán. Ono "Ve snaze „spolupracovat“ s komunistickými režimy se Vatikán snažil o mírnější postup a ustupoval v otázkách lidských práv a náboženské svobody" známé jako Pacem in Terris byla otevřená nechutná kolaborace s komunistým režimem. Stejně tak "Svatý stolec ve jménu realismu zřejmě dává přednost výměně Ukrajinské půdy za mír s Ruskem" není nic jiného než neschopnost Vatikánu veřejně odsoudit ruského diktátora za napadení svrchovaného státu a valečných zločinů na civilním obyvatelstvu.

Ve své chvále "Církve" jste jaksi opomenul zdůraznit, že šlo bez vyjímky o osobní statečnost a odvahu konkrétních katolických kněží a věřících, nikoliv o zásluhy vatikánských gerontů odtržených od reálného života, což je s ohledem na Vaší minulost přinejmenším zarážející.

Moc Vás prosím, než něco napíšete, zjistěte si fakta. Vstup do organizace Pacem in terris Církev zakázala. Více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sdru%C5%BEen%C3%AD_katolick%C3%BDch_duchovn%C3%ADch_Pacem_in_terris

Vážený pana arcibiskupe!

Zápas o Ukrajinu není jen ruský zájem o půdu! Tento zápas začal už záhy po rozpadu Sovětského svazu svojí hybridní fází! Dnes už nám jen kremelští činovníci oznamují, že ruská světovláda je již nevyhnutelná díky zvláštnímu ruskému brainwashingu. Jde o zápas demokratického systému se systémem autoritativním!

Má právo napadená země se bránit? Bezpochyby odpovíte, že ano, ale Ukrajina ne, protože podle vás mnohých, ovlivněných ruskou propagandou, Rusko musí zvítězit.

Nemyslím si to! Jako voják jsem poznal armádu Varšavské smlouvy. Její kvalitu jsme si ověřili v únoru 2022. A mírová dohoda nesmí být diktátem Putina!

Adolf Hitler v zájmu zachování míru v Evropě, šel zachraňovat Němce v našem pohraničí. Požadoval Sudety a Evropa mu k tomu mlčela. Pak se rozdělil s Ruskem o Polsko a pak se vydal dál do světa.

Vladimír Putin v zájmu zachování míru v Evropě vpadnul na Ukrajinu. Šel zachraňovat Rusy na Ukrajině a anektoval Krym za mlčení evropských národů. To vnímá jako slabost. Proto vpadnul na Ukrajinu se svými tanky a vyhrožuje celému světu Po anexi Krymu poroste jeho chuť a jako Adolf Hitler i Vladimír Putin se vydá dál do Evropy, kterou si připravil svojí hybridní válkou, která způsobila, že bude v Evropě vítán jako Adolf Hitler v našem pohraničí!

Kdo opravdu nechce v Evropě válku, musí usilovat o porážku Putina na Ukrajině!

Pane doktore, a co treba Krym ? Ma právo se bránit ukrajinské nadvládě ? Diky za odpověď.

S tím se nedá než souhlasit, ačkoli se sem mnozí slétnou a jejich zuřivý křik bude jak bzučení roje much. Nebylo by od vci připomenout roli papežské diplomacie při řešení kubánské krize nebo při osvobození českých rukojmích v Angole, v zemi, se kterou se bolševický režim chtěl kamarádit a dopadlo to jinak.