Dvojí metr?

Chci-li správně měřit, musím používat metr, který je kalibrovaný, abych náhodou neměřil špatně. Jestliže se díváme na otázku Gazy a utrpení v Gaze, je třeba si uvědomit, že toto utrpení zavinil Hamás.

Hamás není stát, ale teroristická organizace, která okupuje Gazu a využívá tohoto území k nenávistné, genocidní válce proti Izraeli. Je nutné si uvědomit, že tato válka je obranou legitimního státu s legitimní armádou proti – z hlediska mezinárodního práva – teroristické organizaci.

Lépe řečeno, v širším slova smyslu proti terorismu, protože víme, že v samotné Gaze působí i další teroristické organizace. Většina obyvatel Gazy se stala jejich obětí. Stejně jako za utrpení obyvatel německé národnosti v Drážďanech, Berlíně, Kolíně nad Rýnem a dalších městech nebyli vinni Spojenci, ale diktatura Adolfa Hitlera.

To je, myslím, velmi důležité si uvědomit. Je také třeba, aby Katolický týdeník respektoval skutečnost, že – jak víme – z hlediska mezinárodní mediální kampaně média, včetně britské BBC, přebírají převážně zprávy, které vydává Hamás. A pokud jde o jiného korespondenta, jeho text podléhá kontrole Hamásu.

Můžeme brát vážně tato čísla, která jsou zveřejňována? Ne. Nejsem naivní, abych nevěděl, že na území Gazy skutečně umírají nevinní lidé – protože taková je každá válka. Ale musíme si uvědomit, že Izrael nezačal nespravedlivou válku. Jestliže tyto teroristické skupiny zneužívají mezinárodní symboly zdravotnických zařízení či škol a používají je jako své úkryty, nebo dokonce i jako výchozí body svých útoků, pak nemůžeme hovořit o dodržování mezinárodního práva.

Označovat premiéra Netanjahua za válečného zločince nelze brát vážně, protože existuje jen jeden „metr“. Obviněný není odsouzený. Jestliže neproběhl žádný mezinárodní tribunál, není možné takto postupovat.

Víme, kolik zla – i uvnitř Církve – způsobila tato nerozumná praxe, kdy nepovažujeme právo a právní procesy za legitimní a jednáme na základě falešných nebo jen částečně pravdivých obvinění. Kolik lidí se stalo oběťmi takového postupu? Velkým varováním pro Katolickou církev je kauza kardinála Pella – a ten není sám...

Myslím, že je třeba, aby Katolický týdeník naplňoval své poslání. Navštívil nás arcibiskup Mons. Ignatius A. Kaigama z Nigérie. Ano, bylo to krásné uvítání u sv. Vavřinečka v Domažlicích. Ale myslím, že bylo také třeba panu arcibiskupovi vysvětlit, co znamenala Vavřinecká pouť roku 1939 – a proč ty kroje. Protože to je symbolika Chodů, obránců země a hranic, a ta byla tehdy nezbytná.

Poutě, které se konaly v roce 1939 současně s Vavřineckou poutí, probíhaly na všech poutních místech v Československu. Rovněž si myslím, že není přesné psát, že pan arcibiskup přijel poznat prostředí, v němž působí jeho dva kněží. Ano, to říkal, ale také nám vyprávěl a děkoval za pomoc, protože se nejen Katolická církev, ale i obyvatelé Nigérie nacházejí v těžké situaci – jsou oběťmi teroristických hnutí, jako je Boko Haram a dalších podobných zločineckých organizací.

Vyjádřili jsme mu podporu a vyjadřujeme ji našim bratřím křesťanům – katolíkům – kteří jsou vystavováni pronásledování? Kolik prostoru jim věnujeme na stránkách Katolického týdeníku?

K napsání tohoto textu mě přiměla situace, v níž se Církev nachází i v naší zemi. Nejsme pronásledováni, ale mediální kampaně se vedou.

Jednou z obětí těchto kampaní je i Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Myslím, že tamější postupy by neměly být mediálně zneužívány a že by měl být dán pravdivý hlas o této situaci těm, kdo jsou za ni zodpovědní – a to i na stránkách Katolického týdeníku.

Nejsou jen prázdninová témata a odpočinkové články, ale také bolestné skutečnosti, které nejsou měřeny jedním, kalibrovaným metrem – a to ani v naší církvi, ani v naší zemi.