Děkuji za připomínku přechodníků,

mně ostatně milých (však užívám jich začasté s oblibou).

Leč poděkovav, musím Vám v případě oné proslulé forbíny z Těžké Barbory poněkud oponovat. Pro zmiňovanou situaci i pro samo sloveso vejít pokládám za možné a správné tvary oba; jak 'vejda', tak 'vešed'. Rozdíl mezi jejich užitím totiž tuším ani nesouvisí s videm (tedy dokonavostí či nedokonavostí), ale je dán tím, zda chce autor výroku vyjádřit předčasnost či současnost. Pokud tedy bylo přáním "Prvního žoldnéře", aby příchozí onu 'řadu klasiků ve výši očí' zaregistroval již ve dveřích při vstupu, pak je tvar vejda zcela namístě, protože jde o přechodník současný (který vyjadřuje děj současný s dějem přísudku). Zajisté by byla možná i alternativa druhá, že by si přál, aby si příchozí klasiků všiml až po vstupu do místnosti, a pak by bylo správně užito přechodníku předčasného (vyjadřující to, co ději přísudku předchází). Ovšem rozhodnutí bych v tomto případě asi ponechal na Miroslavu Horníčkovi.

;o)

Ovšem to jen tak na okraj...

Re: Děkuji za připomínku přechodníků,

Děkuji za příspěvek. Skutečně jsou možné oba tvary - vejda i vešed - avšak přechodník utvořený z dokonavého slovesa vejít, tedy vejda, lze použít  pouze jako přechodník budoucí, např. vejda uvidí. Zřejmě je to proto, že sloveso vejít lze časovat pouze ve významu futura. Ovšem Vejda jako osoba může vejít či vcházet kdykoliv. Vejdová taky. Autor

Děkuji

za obhajobu přechodníků, které také rád používám. Rád bych při této příležitosti upozonil na jinou strašlivou součást dnešní "češtiny". Tou je neužívání zájměna "svůj" na místě, kam patří. Tento nešvar se velmi rozšířil, patrně pod tlakem otrocky překládaných reklamních sloganů. Rovněž správnou interpunkci již umí málokdo.

Re: Děkuji

Myslím, že ta zájmena bude mít z podstatné části za vinu angličtina, kdy se každé "my, your" překládá doslova jako "můj, tvůj" a nikdo tak nějak neřeší, že v češtině by měl prostě použít tvar jiný. Pak vznikají parádní zkomoleniny...

...

mno, třeba "napsavši nelezou"

ačkoli si o sobě myslím, že češtinu ovládám mnohem líp než většina mojí generace (čtyřicátníci), tak právě ty přechodníky mi už hlava ve školách nepobrala, to bylo na mě už moc, asi tak jako grupy v algebře či teorie pole ve fyzice (na matfyzu)

rád si je poslechnu či přečtu, ale radši je sám nepoužívám, páč bych je určitě použil blbě...

čili radši zůstaneme u "na psa vši nelezou, na něj lezou blechy"

Nebo Vladimír Menšík

...babička, jdavše z lesa, roští nesavše..... Pavel Kula

Jejda

Budu muset zase na toho Vančuru kouknout. Přechodníky jsou fajn, ale jsouce mimo domov

takořka je nepoužívám. A když, tak asi nesprávně.

Re: Jejda

Nemá být "jsa", popř. "jsouc" ? Nechci dělat chytrýho.

Stupidisace společnosti postupuje žel příliš rychle.

Tak silná nadvláda blbů a tak primitivní millieu zde nabylo ani za komunistů.

Re: Stupidisace společnosti postupuje žel příliš rychle.

co očekávat ve světě plném "Výměn maželek" a podobného mega-odpadu?

Konečně někdo,

komu se taky nelíbí, jak stará krásná čeština upadá. Ohledně přechodníků naprosto souhlasím. Používá je málokdo, a i ten, kdo ano, většinou špatně, což je opravdu škoda, neboť je to prostředek jak užitečný, tak krásný. A docela by mne zajímalo, kolik lidí (hlavně z mladších ročníků) bylo v obraze, když četli tu část zmiňující forbínu Vejda vejda=)

Re: Konečně někdo,

Nejde jen o pláč nad upadající češtinou, ony přechodníky jsou totiž  i užitečné - jejich použití je dosti komplikované, tudiž než jich užijete, musíte si opravdu rozmyslet, co chcete říci a popřemýšlet nad větnou skladbou -  nemohu v souvislosti nevzpomenout na "otravný a  tzv.zbytečný" rozbor větný. Především však jsou prostředkem, který v češtině úsporně -  bez dlouhých vedlejších vět, umožňuje vyjádření časové souslednosti.