Možná vás také zajímá, jak asi by mohl vypadat okraj vesmíru, jestliže jeho velikost je konečná. Pokud odmítneme pseudovědecké dogma zvané kosmologický princip, tedy že vesmír je homogenní,
můžeme si snadno představit, jak by to mohlo vypadat na samém jeho okraji, protože tam rozhodně vesmír homogenní nebude.
Budeme vycházet z toho, co napsal prof. Einstein:“ Vesmír je prostorově konečný“ (1)
Černá díra (ČD) je objekt, ze kterého nevychází ani světlo, a z našeho vesmíru také nemůže vycházet, protože nemá kam. Vně totiž není nic, ani prázdný prostor, ani čas. Takže se nabízí otázka, zda by hranice vesmíru nemohla vypadat obdobně jako horizont událostí u černé díry, který je už matematicky dobře popsán.
U černých děr je zajímavé to, že jejich hustota klesá se čtvercem hmotnosti, takže si představme ČD o hmotnosti pozorovatelného vesmíru: M = 3 . 10^52 kg.
Její hustota bude 5,93 . 10^-22 kg / m3, tedy nic moc.
Schwarzschildův poloměr bude RS = 2GM / c2 = 4,7 Gly
Takovou velikost ( horizont částic ) měl pozorovatelný vesmír asi před 12 mld. roků, hustotu však měl ještě o nějaký řád nižší.
Jedná se o to, že u ČD si dokážeme zakřivení časoprostoru představit docela snadno: Hmota je ohraničena zmíněným poloměrem RS a záření, které z ní vychází, je omezeno fotonovou sférou, která má poloměr Rf = 3 G M / c2 = 1,5 RS (2)
To je sféra, za kterou by se už žádný foton neměl dostat, protože ho vrátí gravitace a zakřivený časoprostor. Obyvatelé nejvzdálenějších galaxií by potom měli vidět svou galaxii jako v zrcadle, když se podívají ve směru rozpínání, protože světelné paprsky, které z galaxie vycházejí, se vrátí v důsledku gravitace a fotonové sféry.
Zásadní rozdíl mezi ČD a tímto modelem vesmíru je ovšem ten, že vně ČD je časoprostor, kdežto vně vesmíru není. Tím by možná rozdíl mezi Rf a RS nemusel být tak velký. A pak také ten, že vesmír se rozpíná, kdežto černé díry nikoli.
Prameny:
(1) A. Einstein, Jak vidím svět, str. 105
( 2) http://dllahr.blogspot.cz/2013/04/horseshoes-hand-grenades-but-not-black.html
