- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
jenomže on ho nikdo nezná. A v galaktickém středu by se museli brát hmotností z obecné relativity.
platí pro rovnoměrně rozloženou hmotu,jenže Galaxie mají ramena shluků hvězd,které mají skoro stejnou úhlovou rychlost,něco jako hypotetické lano ze Země za geostacionární dráhu na rovníku.
Keplerovská křivka v podstatě popisuje jakou rychlosí by se měla pohybovat 1 hvězda vůči nějakému hmotném galaktickému středu (jeho hmotnost bude problém definovat sám o sobě)
Aplikovat tohle na galaxii je prostě prasárna.
Jinak jsem chtěl říct, že opravdu kvituji, že mezi tou záplavou blogů, které jsou jen naprosto neoriginálním nadáváním na politiku, tu rád vidím článek, který se zabývá něčím zajímavějším. Jakkoli nesouhlasím se způsobem, jak se snažíte používat termodynamiku na popis sluneční soustavy, jsem rád, že se o to alespoň snažíte, takže ode mě máte karmu (souhlasím, že lidi, co publikují recepty na borůvkové koláče bychom měli taky podporovat, ale pečení borůvkových koláčů prostě není můj šálek čaje :-) )
na existenci temné hmoty se usuzuje z toho, že hvězdy v různé vzdálenosti od středu galaxie mají jiné rychlosti, než bychom z Newtonových zákonů očekávali. Ale jak my víme, po jaké křivce se daná hvězda pohybuje. Patrně předpokládáme, že po (přibližné) kružnici. Ale co když se pohybuje po elipse? Ze spektrálního posunu vůči ostatním objektům v galaxii přeci těžko dokážeme poznat i směr, kterým se to těleso pohybuje. Nebo ano?
Problém jaksi je to že v té galaxii sme - nám se to moc nedaří pozorovat naší galaxii... moc hvězd a prachu kolem země a překáží nám ve výhledu.
A ono taky jsou to jednak elipsy... ale taky ty hvězdy poletují nahoru a dolu... galaxie je 3D objekt nikoli 2D.
Kupříkladu slunce během svého obletu kolem galaxie několikrát zaosciluje nahoru a dolu. (pokud se na galaxii podíváte z boku). Což taky dost stěžuje reálné výpočty a odhad toho jak by se měla pohybovat rychle...
proč si myslíte, že relativně "hustá" hmota se má zhroutit do sebe? Vždyť ty vzdálenější hvězdy gravitační sílu mezi sebou mohou i vyrušit a vytvářet spoustu gravitačních bodů jako jsou Lagrangeovy body v soustavě Země - Měsíc.
Navíc necidíme to co se tam děje online, ale se zpožděním mnoha let.
za velmi dlouhou dobu všechno skončí v černé díře v centru Galaxie.A za ještě mnohem delší dobu se vyzáří.Pokud se dřív vesmír nesmrskne do singularity.
dokážete tu sílu nějak měřit?
Celý problém stojí a padá na naší schopnosti pozorovat rozložení hmoty v galaxii. spousty plynoprachových oblak prostě nevidíme. V reálu naši galaxii téměř schopní pozorovat nejsme. Pozorujeme jen jiné a to ještě celkem mizerně.
Krom toho odpudivou gravitaci ještě nikdo nevyvrátil (naopak Einsteinovy rovnice jí perfektně snesou)
Srovnávat galaxii se sluneční soustavou je nesmysl. Příliš mnoho objektů - jaký div že statistika funguje a jistě... entropie je statistický potenciál.
S tou entropií to úplný nesmysl není. Moje informace jsou zprostředkované od kamaráda teoretika, takže mé představy jsou možná trochu naivní, ale myšlenka je v zásadě taková, že uspořádání hmoty uvnitř koule lze určit z gravitačního pole na jejím povrchu (to by měl být ten holografický princp, ok, platí Gaussova věta, tak by snad mohlo i tohle :-)). Zmíněný povrch se pak vezme jako termodynamický systém a určí se jeho entropie (představuju si, že konstrukce bude nějak podobná odvození záření černého tělesa, kde se považuje za termodynamický systém prostor a elektromagnetické záření v něm). No a rozumím-li tomu správně, pokud zpětně posuzujete, co dělá maximalizování entropie na povrchu té koule, tak vám vyjde, že hmota/gravitace uvnitř se chová v souladu se známými pozorováními. Každopádně ta Verlindeho teorie úplně odepsaná není.....