S chladnou hlavou, přehledem a fakty

Dvě osvědčená hesla všech diktátorů, špatných režimů a uzurpátorů moci stále platná jsou: 1.Rozděl a panuj, 2.využij bídy, bezmoci a nevědomosti většiny k další její porobě a v honbě za bohatstvím.  Názorným příkladem jsou  bohaté státy Saudská Arábie, Emiráty s plnými nůšemi petrodolarů. Nic na tom nemění fakt, že příslušníci těchto špiček mají  vzdělání z prestižních západních univerzit. Dnes jsou navíc propojeni s dalšími skupinami nejbohatších špiček z různých států světa. 

Růžky vystrkují nacionalismus, anarchie a další recyklující se odrůdy nedemokratických úsilí a programů. Multikulturalisté v celém světě, vzavší si v minulosti platné vyznání tolerance, tomu napomáhají  a vyvěšují někdy bez toho, aby domýšleli následky, prapory svobody. Ale svoboda má ovšem také své hranice. A to v místě a čase, kdy se svobody toho druhého dotýká. Jeden nebo druhý usiluje tuto hranici překročit. Je to sice nedobrá vlastnost homo sapiens, je ale přirozená. Nepomáhá  klidu ve světě a společnosti. Absolutní svoboda totiž neexistuje. Svět a lidé v něm nikdy nebyl, není a nebude jednotný. Protiklady jsou základem a příčinou nejen společenského pohybu a pokroku.Ale ne vždy vítězí ten lepší. Každá strana má jiný názor na uspořádání světa a společnosti. Domluva a shoda je nesnadná. Nejčastějším výsledkem jsou války s možností poškození nebo i zničení civilizace a světa. Brání tomu některé překážky např. pud sebezáchovy.

Odmítnutí útoků na svobodu slova slovy -jsem Charlie- mají více podtextů, protože i různé důvody. Není snadné najít někoho či skupinu, jež by odpovídala obecně všem prověřeným skutečně hodnotným ideálům. Jsou mezi nimi i tací, kteří dříve i nyní často svobodu slova, projevu, shromažďování porušují. K posouzení musí sloužit jen jedno měřítko nikoli dvě nebo i více, podle toho kdo je u kormidla, kdo vyhrál volby, kdo je bohatší apod. To je potom přetvářka. A vyskytla se i u případu atentátu 7-ledna 2015- na redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo a blízkého obchodu. S upřímností a  svobodomyslně vyjadřují karikaturisté celého světa nyní své postoje a tlumočí většinu spravedlivých reakcí. Patří k nim i karikaturisté čeští, členové Unie českých karikaturistů. Jsou to dílka hodnotná, vtipná a poučná. Karikatura je totiž věc vážná. Nejen k pousmání a souhlasu, ale k vážnému zamyšlení nad jednáním a vlastnostmi znázorňovaného jevu, předmětu nebo osoby. Mohla by z této kolekce být poučná výstava.

 Slušní lidé odsoudí po právu džihádisty. Celkový názor, ale nelze stavět na nesourodé a neuvědomělé reakci davu. Útok v Paříži nebyl poslední. Vyvolal mnoho odezvy. Mimo jiné také strach. A ten lze využít a zneužít k obohacení, k upevnění nadvlády a k získání ne vždy zasloužené dominance nad jinými. Jak ukázala a ukazuje historie a zkušenosti postihuje to vždy tu většinu chudých a chudších.

Milan Dubský