Otazníky bez odpovědí. I vykřičníků je dost, ale na nic

Konspiračním teoretikům a žvanilům se v chaosu a množství protikladných zpráv a postojů z mnoha stran proti sobě stojících táborů daří. A tak vyrábějí a plodí další teorie a šíří názory jak se ta která událost sběhla a jak a kam se ubírá svět.

A pak se občánku vyznej, kde je pravda, co je skutečnost a na kterou stranu barikády se postavit. Proto je užitečné a rozumné podrobit úsudku, opřeného o zkušenosti, logiku a znalosti, vše co slyšíme, co vidíme a co čteme v tištěných a internetových mediích.

S celou řadou podstatných problémů světa a společnosti, jako kam se ubírá svět, optimální rozvoj zemí a jejich ekonomiky, jak nejlépe vládnout, proč se stále někde na Zemi válčí, jak válkám zabránit, jak odstranit špatné rozdělování vytvořených a vytvářených hodnot ve společnosti a desítky dalších, je to podobné jako s charakteristikou a definicí pojmu demokracie. Je popisována jako nedobrá a dokonce špatná forma uspořádání společnosti, ale je zatím tou nejlepší ze všech předešlých, které známe.

Dilema spočívá v tom, že zatím lidé nevymysleli, nenavrhli a nerealizovali nic lepšího. Lepší systém neznáme. A tak je nutno se smířit se stavem a skutečností jaká je. Nehledě na to, že zdaleka demokracie neexistuje  v desítkách států, přesto, že v jejich názvu se slovo demokracie vyskytuje. Nebude to tak stále. Nic není neměnné. Tak to v přírodě, vesmírech a ve společnosti nechodí. Nic není věčné. Pouze změna. A tak jde o to, aby to co se mění a změní a to co můžeme byť nepatrně ovlivňovat, bylo lepší než to předešlé.

Mozek je nutno používat k myšlení a ne k vymyšlenostem, konspiracím a k vytváření ještě většího chaosu a matení společnosti. To vede k nastolování dalších a větších problémů v současném bláznivém světě.

Polovina lidstva prožívá svůj obyčejný svět a život, který je ve své rozmanitosti nejkrásnější a nejcennější co lidé mají, ať žije v kterékoli zemi či státě. Většina z té druhé poloviny slouží, pracuje a asistuje vědomě i nevědomě malé skupině / 1-5% všech pozemšťanů/ k jejímu dalšímu obohacování na úkor většiny všech živých tvorů, v první řadě lidí, na naší planetě Zemi. Ale i to se změní. Otázkou zůstává zda k lepšímu či horšímu.

Milan Dubsklý