Smysl je schopnost organismu přijímat informace z okolí. Již ze školy známe pět základních smyslů, které se vztahují k člověku a vlastně ke všem savcům v přírodě-fauně. Ale smysly mají i další živé organismy tedy i ve flóře-rostliny. Smyslů je habaděj. Většina lidí, kteří umějí psát a číst zná pět základních smyslů. Zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Od toho pravděpodobně pochází také rčení – mít všech pět pohromadě. Smyslů, ale existuje v životě a v lidském vnímání mnohem vice a nejsou to pak již jen vlastnosti vlastního organismu lidského těla. Jsou mezi nimi kladné i záporné smysly. K těm kladným patří např. smysl pro dobro, smysl pro pokrok, pro toleranci a dorozumění, smysl pro sociální cítění a spravedlnost a mnohé další.. To souvisí s mimosmyslovým vnímáním, kterého jsou mnozí lidé schopni. Je to vnímání přes cit, spojené s existencí srdce, ne jako orgánu lidského těla, nýbrž lidské duše. Je to objektivní oblast našeho vnímání pocitů, sympatií, podvědomí, neviditelných symptomů a upozornění na něco závažného, co nevnímáme našimi základními pěti smysly. Jsou také, bohužel smysly s negativním nábojem. Např. smysl pro krádeže a podvody . Lidově se říká, ten má smysl pro lumpárny nebo tomu to /zlo/ kouká z očí. Příkladem jsou mnozí čeští politici, když prosazují něco, co je často očividný nesmysl. Nyní to jsou, bohužel již některé sněmovnou schválené, a znovu bohužel bez pozornosti občanů, církevní restituce, reformy, spíše deformy. Je to m.j. také hlavně proto, že se volby u nás změnily místo soutěže o program politických stran, v soutěže reklamních agentur.
Zajímavou kapitolou může být téma o smyslu nesmyslů. O mnohém a lecčems se dříve říkalo a i dnes říká to je nesmysl. Pár příkladů. Snaha o sestrojení perpetum mobile. Je to hypotetický stroj, který by vykonával práci bez dodání vnější energie. Obecně se má za to, že jej nelze nikdy sestrojit. Popřelo by to první nebo druhý termodynamický zákon. Nespočet lidí, včetně vědců, o tom prohlásil, že je to nesmysl. A přesto se stovky ba tisíce vědců, vynálezců a přemýšlivých lidí o to, již v minulosti pokoušelo a jistě i nyní v současnosti pokouší. Bez úspěchu. A nastojte, jejich návrhy a práce přinesla již v tisícovkách případů, změnách technologií a zlepšovacích návrhů významné přínosy pro technický pokrok i ekonomii výroby v průmyslu i zemědělství. Jsou prakticky využívány . Takže úsilí a práce na tomto nesmyslu měly smysl. Nebo z jiné oblasti. Po velké krizi v roce 1929 nastoupil v Německu v roce 1933 Hitler. Přišel s teorií národního socialismu. V SSSR přišli před ním s internacionálním socialismem. Pod sliby zaměstnanosti a blahobytu oblbnul německý národ, tak jako Lenin a Stalin občany v Rusku, a vzešla z toho 2. světová válka, jedna z největších tragedií lidských dějin . Mnozí politici tehdejší doby, ba celé vlády, na upozorňování tohoto nebezpečí, říkali, že je to nesmysl. Co přinesl, podle nich tento nesmysl, všichni víme. Takže nesmysly v lidských dějinách a dějinách civilizací mají smysl a to jak kladný tak záporný.
Mnozí z nás již slyšeli anebo i sami řekli v debatách na různá téma svým oponentům –to je nesmysl. Slýcháváme to nebo sami to vyslovujeme velmi často, aniž bychom domýšleli logiku , která by se dala vyvodit z těchto debat a diskusí. To se týká také diskusí na stovkách internetových serverů, které čtou denně miliony čtenářů. Většina serverů jsou vlastně veřejnými či veřejnoprávními institucemi, jejichž nadřízenými jsou donátoři. “Morálními” nadřízenými jsou pak jsou autoři, čtenáři a v případě videí i posluchači. Na rozdíl od České televise a Českého rozhlasu, které jsou nadmíru bohatě placeny z poplatků občanů, ať již přijímače mají nebo nemají. Proto mají mají být tyto veřejnoprávní instituce zodpovědny svým posluchačům a divákům a ne pouze sněmovně a poslancům. Financování těchto dvou institucí nejde z rozpočtu státu. Tudíž Rady těchto institucí by neměli poslanci volit. Dělají to ovšem rádi. Prosazují se zde zájmy parlamentních stran. Za prvé členství v těchto radách je bohatě honorováno a za druhé proto, že si chtějí udržet vliv a nejméně jednou měsíčně se dostat na obrazovky, aby na ně voliči nezapomněli při příštích volbách.
Ve veřejných debatách, na internetových diskusích se slovo nesmysl vyskytuje velmi často. Svět se díky vyspělé komunikační technice a internetu stává jednou velkou vesnicí, na jejíž náves vstupují denně desítky milionů autorů a čtenářů. A nejen čtenářů, nýbrž také diskutérů se svými individuálními názory, často protikladnými. Pokud vstupujeme do takové diskuse, hulvátské příspěvky a ohlasy tupců, neurvalců, nevzdělanců a hrubců, které se bohužel vyskytují, se snažme eliminovat, měli bychom se vystříhat zobecňování nejen v názorech a hodnocení, ale i laciných postojů. Na místě má být klidné a věcné uvažování a v potaz brát poznatky a zkušeností z reálného života, současné vědy, zkušeností a poznatků, nejen vlastních, z dob uplynulých i současnosti. Fakta a skutečnosti získané a ověřené pak mít po ruce a k disposici, než vyslovíme svůj soud a než se přikloníme na tu či onu stranu rozdělené či jinak rozhádané party, komunity či společnosti. Ať již to je na symposiích, seriózních nebo přátelských setkání či sešlostech v hospodě u piva nebo v častých diskusích na internetových serverech.
