Kdy budou další předčasné volby

Nemám na mysli volby, které nás čekají za dva týdny. Jak se situace v politické sféře vyvíjí, bude v příští poslanecké sněmovně daleko větší počet stran s menším počtem poslanců a tím bude složitější vytvořit silnou stabilní kompetentní vládu. Bude těžko dostávat důvěru a může tak brzy padnout. Takže další půlmiliardový výdaj, kolik stojí bratru každé volby ze státního rozpočtu, lze očekávat do dvou let.

Před startovní čarou v závodě o voličské hlasy je tolik stran, bloků a hnutí, že tam není téměř k hnutí. Všechny tyto subjekty se cpou do sněmovny. Zisk platných voličských hlasů je poukázkou na peníze ze státní pokladnice. V programech všech těchto běžců, stran, hnutí a bloků jsou krásné formulace a sliby, navíc většinou stále stejné a opakované. Zvýšit HDP, snížit daně, nezaměstnanost, podporovat vzdělání, vícečlenné rodiny atd.atd. S touto návnadou na udicích se chtějí dostat ke kohoutkům státního penězovodu a nejen to, nýbrž také do posic správních a dozorčích rad a dalších teplých fotelů. Nejsou pochopitelně takoví kandidáti všichni. Ale ti co tam již prožili své stáže, ti se již předvedli a znova bychom jim vstupovat do téže řeky již neměli umožnit. Spíše nové tváře a mladší vzdělané nezatížené, nepokmotřené lidi. Lidi, které známe osobně nejen z bilbórdů a plakátů. Vždyť poslancování není profese a povolání, jako tomu bylo např. u poslance s plzeňským titulem pana Marka Bendy, který byl v poslanecké sněmovně dvacet let a nyní v předčasných volbách znovu kandiduje na desátém místě v Praze. Některé slogany a hesla jsou tak primitivní, nepromyšlené, neprogramové až to bolí. Politici nám říkají, že vědí jak na to., že vědí kam jdou atd. Že udělají vše, abychom žili lépe. Ve chvíli kdy dostanou hlasy už nevědí nic a udělají málo. Někde jejich programy a proslovy jsou nebetyčně hloupé. Říkají např. Chceme dostat naši ekonomiku do pohybu a to dokážeme, když dostaneme naši ekonomiku do pohybu. V televizních a rozhlasových debatách jsou mnozí, kteří neovládají dobře svůj rodný jazyk a jsou to i lidé s vysokoškolskými tituly. Až to tahá za uši. Vcelku je dost málo programového v těch programech všech těch závodníků o lepší příští našeho občanského života. A při tom to není až tak složité to vyjádřit tak, aby tomu rozuměl normální člověk. V životě nejde o to, kdo bude mít víc, ale o to, aby měli všichni tolik, co potřebují k důstojnému, pokojnému životu. To co mají někteří navíc, protože se víc snažili, tvrději pracovali, to jim přejme. A jak s tím naloží, to záleží na nich a jejich charakterech. Život před penězi zatím bohužel nevítězí, ale to nemusí tak být stále. Peníze nemohou být cílem. Jsou pouze prostředkem pro fungování života a bez života nemůže a nebude nic dál pokračovat. I to mějme na mysli při všem, co konáme, co chceme realizovat a co můžeme třeba jen nepatrně v nastávajících volbách ovlivnit.