/z jedné složky starších zápisků/
Míval jsem dny, kdy jsem si více všímal potkávaných hezkých žen a podle relativně přísných kriterií je zařazoval do desetimístné stupnice. Nezůstávalo jich na sítě mnoho. Pak jsem k vytříděným přidal Tebe. Zůstala jsi tam sama.
Mezi hezké věci počítám čerstvé květiny, krásné obrazy mistrů např. Renoira, mrazivou jasnou prosincovou noc, ticho, hudbu pana Ravela, knihy amerického spisovatele Warrena a jemu rovných a chvíle s Tebou.
x x x x
Neznám z tohoto prapodivného světa mnoho pozoruhodných věcí. Ale patří k nim také tvoje chůze, tvé oddechování když spíš, ale i tvé rozčilování a nadávky.
x x x x
Nebýt vánočních svátků, bylo by ve světě méně radosti, projevené dobroty, laskavosti a smíření. Nebýt Tebe bylo by pro mne mnoho hodin, dnů, měsíců a chvil bez vzrušivých pocitů, v nichž jsou nejistota, čekání, touha, trýzeň, pohoda a slast smíchány v návykový koktejl.
x x x x
Tvá chování a jednání jsou někdy jako sladké přibíjení na kříž pochyb a dilemat. Činíš tak s nenapodobitelným kouzlem.Vede mne to k odvaze poodhrnovat roušku k průhledu do dalších mezer nebe a propastí. A vždycky tam vidím jenom Tebe.
x x x x
Mám si s tebou mnoho co říci a také hodně společně mlčet, zatím co naše myšlenky si předou neslyšně dál. A je jich stále ještě dost na obou stranách, které ještě nechceme nebo se neodvažujeme vyslovit nahlas.
