Za necelých sedm týdnů, nás české voliče,čekají důležité volby do obecních zastupitelstev a do senátu, do něhož budeme volit třetinu z 81, 27 nových senátorů. Na start se postavilo 270 kandidátů. Pro tolik koní tak velké závodiště neexistuje nikde na světě. Jak výše uvedeno, místenek, /žlabů,/ je jenom 27. Římský císař v 1.století našeho letopočtu Gaius Caesar Augustus Germanicus, zvaný Caligula, známý svými spory se senátem, prohlásil „I můj kůň by mohl být senátorem“. Proto jsem použil v alegorii tento název. Závod o přízeň voličů byl odstartován.
Snadno přijde na mysl otázka, kde se bere tolik zájmu o senátorská křesla. Na jedno připadá 10 uchazečů. Napadá mne srovnání. Na úřadech práce se na jedno pracovní místo v severomoravském nebo v ústeckém kraji také hlásí 10 i vice nezaměstnaných občanů. Co se z toho asi dá vyvodit...Pro nikoho to nebude až zas tolik těžké.
Mezi nominovanými je celá řada odpovídajích uchazečů.jak vzděláním tak i svou dosavadní činností a aktivitou. Někteří z nich, kteří již senatory jsou, chtějí pokračovat i v dalším období. Jiní tam chtějí začít pracovat v této významné posici. Ale jsou tam také jména lidí,kteří se politikou nikdy profesionálně nezabývali. Navíc jejich působení bylo a je v úplně jiném oboru, který nemá s politikou téměř nic společného. Ale jsou populární, jsou známé a tak vládní i oposiční partaje si je daly na své kandidátky, v naději že jim voliči dají své hlasy. Chtějí mít v horní komoře českého parlamentu zkrátka větší vliv.
Senát, jehož existence je zahrnut v České ústavě, obhajují mnozí jako pojistku, jini si myslí, že náš stát jej nepotřebuje. Má už i nyní tolik institucí, úřadů, ministerstev, že by je mohl rozdávat zadarmo. I to je jistě otázka na zvážení. Není však nyní na pořadu dne.
Milan Dubský
