Důstojnost české advokacie

V době, kdy většina národa volá po nápravě celospolečenských poměrů pokřivených všudepřítomnou korupcí, je na čase se ptát, kdo všechno se na tomto pokřivování podílí. Mluví se o kmotrech, politicích, nefungující justici a policii atd. Ale možná je už na čase začít se ptát i na roli některých českých advokátů a právníků i jejich profesní komory. A jak se stává stále oblíbenějším bonmotem, i já mohu říci, že znám řadu slušných a poctivě pracujících advokátů a právníků, ale...

Právní služby jsou zbožím, čím kvalitnějším, tím dražším. Průměrně vydělávající člověk na ty opravdu kvalitní v podstatě nedosáhne. Nelze samozřejmě říci, že kvalitní a známá advokátní kancelář rovná se pouze nepoctiví klienti, kteří svého majetku nabyli korupčními praktikami. Ale dá se říci, že takovýto klient má možnost drahého a kvalitního právníka si zaplatit. A pokud se v souvislosti s dosud nepotrestanými představiteli korupčního prostředí mluví příliš často o určitých advokátních kancelářích, už asi nejde o náhodu. A tím pádem nejde ani o náhodu, že na jejich klienty je česká, stále značně pokulhávající, spravedlnost stále krátká.

Jeden příklad pozoruhodných „náhod“ za všechny.

1. Advokát Láska prováděl audit v pražském Dopravním podniku a v médiích upozornil na podivné zakázky, podivné finanční toky a podivné smlouvy. Největší pražské městské firmě zajišťovala právní služby advokátní kancelář Šachta & Partners a její advokáti se často objevovali i ve firmách, které pro DPMP zajišťovaly dodávky. Tato advokátní kancelář je často spojována s pražským lobbistou Ivo Rittigem, kterého Láska rovněž jmenoval jako jednoho z těch, kteří se na tunelování DPMP podíleli. Policie šetří, média informují a Česká advokátní komora jedná. Napařila jednu z nejvyšších pokut ve své historii právě Láskovi. Za to, že svými výroky na adresu advokátní kanceláře Šachta & Partners snížil důstojnost české advokacie. Nicméně je přinejmenším podivné, že advokátní kancelář zastupuje klienta, kterému vypracovává smlouvy s firmami, v nichž je rovněž zastoupena. Tomu se říká střet zájmů, ne? Mimochodem, stejná advokátní kancelář podala na pana Lásku další stížnost České advokátní komoře, protože veřejně prohlásil, že Kalousek lže.

2. V souvislosti s probíhajícím vyšetřování kauzy Nagyová byl předvolán k výslechu Ivo Rittig. K tomuto výslechu jej doprovázel bývalý státní zástupce Rampula. Pan Rampula odešel ze svého postu poté, co mu bylo vyčítáno, že se mu nějak nechtělo do chytání velkých ryb v kalném rybníku, kde je namícháno příliš mnoho vazeb světa financí a politiky. Vida, nyní je advokátem a jednu z oněch velkých ryb zastupuje.

3. Česká advokátní komora odmítla policii vydat část materiálů zabavených při domovních prohlídkách v kauze Nagyová olomouckému státnímu zástupci Ištvanovi. Mimo jiné se jednalo o věci advokáta Jindry, který zastupuje, hádejte koho? Pana Rittiga. Materiály nebyly zabaveny v kanceláři, ale v bytě advokáta. Nicméně ČAK se odvolává na povinnost advokátů zachovávat mlčenlivost a proto do nich nemohou vyšetřovatelé nahlížet. Materiály důležité pro rozkrytí jedné z nejpalčivějších kauz současnosti leží zapečetěné v ČAK a všechny zúčastněné strany se nyní dohadují, zda je vydat či nevydat.

Právo samozřejmě ctí presumpci neviny. Panu Rampulovi nic nedokázali, panu Rittigovi ani jeho advokátům zatím také ne. Jenže my už jsme si bohužel zvykli, že v tomto státě je do konce dotaženo příliš málo do nebe volajících kauz a potrestáno příliš málo viníků. Skutečnost, že z kalného rybníčku místní korupce bylo dodnes vyloveno minimum kaprů, nevypovídá ani tak o nevinnosti těch zatím nevylovených, spíše o nedostatku dobrých rybářů. Takže jediný, komu se zatím dostalo trestu, je pan Láska. A tak mne začalo zajímat, co je tou důstojností české advokacie, kterou je potřeba chránit, vlastně míněno.

Na webových stránkách České advokátní komory naleznete „Etický kodex advokáta“, kde je psáno, že advokát je povinen chovat se slušně a poctivě, chránit zájmy svého klienta a vyhýbat se střetu zájmů. V dalším materiálu nazvaném „Pravidla profesionální etiky“ je článek č. 4 nazvaný přímo „Důstojnost a vážnost stavu“ obsahující bod č. 1. Advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu. Toť vše. Něco jiného jsou dosti obecná slova, něco jiného skutečné činy. Ty v současnosti spíše vypovídají o tom, že střet zájmů ani podezření na nekalé praktiky ČAK nevadí, nicméně veřejné upozornění na ně se trestá a pomáhat jejich rozkrytí rovná se - zdržovat.

Ve světle dalších kauz, které začínají z našeho kalného rybníčku vyplouvat na povrch a také pěkně zavánět, kdy se dozvídáme o dalších a dalších zneužitých veřejných zakázkách, mne napadá, že všechny tyto zakázky byl také jistě podloženy perfektně vypracovanými smlouvami, které musel někdo napsat a byl za ně slušně honorován. Že je něco právně v pořádku, ještě neznamená, že je to normální a hlavně morální. A už asi nestačí říkat: já nic, já jsem jenom advokát, to ti druzí...

Takže mne napadá, jestli by se Česká advokátní komora neměla spíše zabývat rolí některých svých členů, kteří k onomu celospolečenskému zahnívajícímu rybníčku přispívají svou profesionální prací, namísto trestání těch, kteří na tuto roli konečně a statečně upozorní. A že je naopak v zájmu České advokátní komory, aby byly podivné „náhody“ kolem některých jejích členů co nejdříve rozkryty a skuteční viníci potrestáni. A musím se ptát, jak dalece jsou s kroky své profesní komory spokojeni právě ti slušní čeští advokáti, kterým jistě není příjemné, že jsou házeni do jednoho pytle s těmi, kteří opravdu poškozují dobré jméno a důstojnost české advokacie? Mlčení totiž znamená souhlas.

PS. Nejsem právník a výše zmíněné informace jsem získala pouze z médií. Takže mi zcela jistě uniká i řada souvislotí, které chápou pouze právníci. Ale nemohu si pomoci, stále se mi vrací vzpomínka na můj oblíbený film s názvem Ďáblův advokát, kde démonický Al Pacino říká "svému" advokátovi: "Já vás přece k ničemu nenutím, já vám dávám jenom vybrat..."