Umučené dušičky

Ve Volarech je samostatný hřbitov, kde odpočívá 95 židovských žen a dívek, pro které zde počátkem května 1945 skončil pochod smrti, s nímž vyšly z německého koncentračního tábora Helmbrechts.

Na pomníku u vchodu:
ZDE JE POHŘBENO 95 ŽEN ŽIDOVSKÉHO PŮVODU, KTERÉ BYLY NA POCHODU SMRTI V KVĚTNU 1945 V OKOLÍ MĚSTA UMUČENY NACISTY.

Z vyprávění paní Evy Erbenové, viz odkaz klik.

Pochod smrti

Dne 13. dubna byl vydán pokyn k evakuaci tábora Helmbrechts. Zhruba 600 židovských a 600 nežidovských žen se tedy vydalo dál. Na Sokolovsku, konkrétně u Horního Částkova, došlo k jednomu případu, kdy se při odpočinku pokusila jedna z Polek utéci. Přeskočila tamní potok, ale strážný SS ji zastřelil. Tělo mrtvé vězeňkyně následně našel starosta vesnice a nechal ho pohřbít v Chlumu Svaté Maří.

Do Svatavy pochod dospěl 17. dubna. To již byl lágr značně přeplněný. „Historici se domnívají, že v tuto dobu bylo v táboře 2500 až 3000 žen. Jeho kapacita však byla 1200 žen,“ poznamenal Bružeňák. Právě ve Svatavě umírá maminka Evy. Konce války se nedožil ani její tatínek Jindřich Loewidt. Ten zemřel v lednu 1945 v táboře Kaufering, který byl jednou z poboček lágru v Dachau.

 Ve Svatavě zanechal velitel pochodu nežidovské ženy a dále pokračovaly jen židovky, zhruba 630 osob v několika proudech. Hlídalo je na 50 strážných a dozorkyň z řad SS. Pochod ze Svatavy následně směřoval jižním směrem na Domažlice a kopíroval protektorátní hranici. Cílem měl být původně koncentrační tábor v Dachau. Když se ale velitel dozvěděl, že ho již osvobodili Američané, změnil směr na Mauthausen.

Ve dnech 4. až 6. května se pochod u Volar a Prachatic postupně rozpadl. Některé ženy utekly, jiné byly osvobozeny americkou armádou a ošetřeny lékaři. Na 278 žen tento pochod nepřežilo, 94 z nich je pohřbeno na hřbitově ve Volarech. Dvanáct neznámých obětí pochodu spočívá na lesním hřbitůvku u bývalé Čisté na Sokolovsku.