Komu já to povím

Co by to bylo za básníka či textaře kdyby si nezkusil aspoň jednou nějakou opravdickou lidovku. Jak se mně to povedlo, nechám na posouzení laskavému čtenáři.

Komu já to povím

Jede koníček jede po dědině

už se můj Honzíček

zase k jinej vine.

Už se k jinej vine

leží spolu v poli

komu já to povím

že mě srdce bolí.

Komu já to povím

když nemám matičku

ta už dávno leží

v zeleném hájíčku.

Komu já to povím

když nemám tatíčka

toho si vzal PánBoh

rovnou do nebíčka.

Povím já to vrbě

stojí u rybníka

povím já jí všecko

s kým se milý stýká.

A svoje srdéčko

uložím do hrobu

nebudu já lidem

za žádnou ostudu.

Jede koníček jede po dědině

už se můj Honzíček

zase k jinej vine.

Už se k jinej vine

leží spolu v poli

komu já to povím

že mě srdce bolí.

  -ed-