Kolikrát

Básník je člověk, který všechno, co chce říct, vrazí do té básně. Takže tahle nutná upoutávka bude už stále stejná :-)

Kolikrát stál v tmách

čekal světlo, záblesk, snad..

kolikrát v duši hlad

ač břicho plné tíží tělo,

kolikrát nohy bosé

šly jste za potravou?

Kolikrát v srdci chlad

čekal teplo, oheň, snad..

kolikrát ovci s vlkem

potkáš na pastvinách

pod nebem se hřát,

orlům by se chtělo

jejich maso natrhat,

tolikrát, kolikrát máš strach.

V duši výkřikem to znělo

kolikrát jako pes

hrbil ses a dnes?

Netleská ti ani čest

ani tvoje rozežrané ego.

Kolikrát zradil si

a lhal, čemu, komu,

svědomí už odepsal

a vyhnal si ho z domu.

Čekal v naději lásku, snad..

kolikrát budeš zapírat

sám sebe a navracet se,

kam? Zpátky k svému zrodu

tolikrát, kolikrát máš strach.

Z myšlenek zase prach

vymetáš si pavučiny,

kolikrát moucha tleská

když pavouk má hlad

a cesta k ní je těžká,

touhu nic neutiší.

Kolikrát poklady světa

v slzy proměníš,

tam hluboko ve své mysli

slyšíš, jak falešně zní

propasti světla hodina.

Je delší než rok,

jak víla do klína

padá ti tolikrát,

máš se tak rád?

Mlč! Doufej, snad..

kolikrát štěstí potkalo tě

není to dítě, co štěbetá

a ruku nepodává

stydlivosti nadvakrát.

Kolikrát páchneš po víně

sedíš si v sudu

skřehotáš o své nevině,

navzdory studu

chutnáš sám sobě?

Tolikrát, jak by ne,

zařehtej, tvá moudrost

nosí okovy a hyne,

básník slova neloví

ten s časem plyne,

tolikrát, kolikrát máš strach,

a někdy?

Někdy ti odpoví,

snad...

..s úctou věnováno Friedrichu Nietzschemu.

                  -ed-