Vladyka Zeman

Náš pan prezident Zeman je stále populárnější - takže jsem z archivu vytáhla svůj starší blog, protože přišel jeho čas. Kdo je Zeman? Co o něm víte? Ani učitelé se s tímto tématem neumějí vypořádat, všimli jste si?

Pamatuji si ho z dob, kdy ho nikdo neznal. Z dob, kdy měl problémy a pro mě to byl tenkrát hrdina. Tenkrát jsem si poprvé uvědomila, jaké má dopady na člověka, když říká to, co si myslí, že je pravdou.. a jde za  svým přesvědčením

  V dobách, kdy našim životům ještě nevládl internet, jsme doma četli všichni časopisy a noviny. Byla to taková doba, vrátila jsem se z fabriky a cestou u novinového stánku (s logem PNS) skoupila, co se dalo číst - od návodů na háčkování a pečení koláčů, přes ABC a  Mateřídoušku pro děti, Vlastu, Květy a oblíbené 100+1.. Dikobraz a Mladý svět. Také Vědu a techniku, Technický magazín, Chataře a chalupáře, Zahradnictví.. prostě - kde co.  Doma jsem to vysypala na stůl a všichni jsme se na tu lavinu informací vrhli, následně jsme si časopisy i noviny povyměňovali mezi sebou a četli znovu. Prostě jsme četli...

     Pamatuji se dodnes na srpen 1989, kdy začátkem měsíce vyšel v Technickém magazínu jednomu  prognostikovi, jistému Miloši Zemanovi, článek s názvem Prognostika a přestavba. Četla jsem ho několikrát a i když to je již 26 let, nikdy jsem na ten článek nezapomněla. Pro mě to byla bomba, studovala jsem tehdy dálkově VŠ a poprvé jsem si přečetla, jak někdo otevřeně pojmenoval problémy české ekonomiky. Psal o zaostávání za Západem, popisoval dogmatický postoj, který tenkrát zaujímala naše vládní garnitura.

     Pikantní na celé záležitosti bylo, že se jednalo o odborný článek nonkonformního ekonoma, kde on z vědeckých pozic veřejně kritizoval režim. To bylo pro mě neslýchané, ten Miloš Zeman se stal rázem v mých očích hrdinou - a v následných dnech propukl skandál. Mezitím stihl ještě promluvit v Hospodářském zápisníku Československé televize (tam pak byli nějakou dobu bez prémií).

     Až po letech jsem se dozvěděla, že tenkrát kvůli tomu článku pan Zeman přišel o místo v Agrodatu. Pak přišel listopad 1989 a já si opět všimla jeho jména. Nechci tu vyzvedávat ničí zásluhy a ani nikoho stavět na pomyslný piedestal - protože jsme lidé a jako takoví jsme všichni chybující. Ale většinou konáme i dobré skutky. Jen jsem si dovolila v té dnešní rozbublané době připomenout, jak ke mně přišlo jméno jednoho člověka, kterého od té doby tak nějak máme všichni na očích.

     Teprve pak přišla další zvučná jména, která ovlivnila náš život - někdy pozitivně, někdy to byla komedie a jindy zase hrůza. Často tam byla vypočítavost a "velká malá domů" - nakonec, často jsou ty příběhy námětem různých blogů. Jak říkával pan Werich ve filmu Císařův pekař - ..jen vládněte, nejdříve se musíte historicky znemožnit... A já přemýšlím, kolik se jich už takhle podle pana Wericha i znemožnilo..

     Jenže oni se historicky znemožnili sami, nikdo jim v tom nepomáhal. Nikdo na ně ani nekydal kde co a většina publika jim do poslední chvíle tleskala....