Rtuťový teploměr

Znáte to, měříte si teplotu, je vám pod psa.. Usnete.. Nic nevíte a najednou hledáte teploměr.. Není.. Mezitím se stalo cosi, co nechápete a teploměr je na střepy.. Byl rtuťový? Hrůza! Evropská unie má jasno - nikdy více!!  

Tak to dostihlo i mě.

„Prosím Vás, potřebuji teploměr, co měří i teplotu,“ připadala jsem si jako naprostý blb, když jsem tento požadavek sdělovala paní magistře v naší lékárně.

Měla kaštanový přeliv, byla oblečená v bílé uniformě a můj dotaz ji jednoznačně a navíc spontánně rozesmál.

„Jak, vy chcete doopravdy teploměr, co měří teplotu?? No, podle toho, co popisujete, ten stejný teploměr máte už doma. Digitální. Všichni kolem nám ho sem ale chodí  vracet, reklamují.…“ Dívala se zúčastněně na mě ta magistra v bílém. A stále se  usmívala.

No jo, ale toto je již pátá lékárna, kde ten můj triviální požadavek zkouším  a magistra reaguje stejně, co s tím? Potřebuji své dceři změřit teplotu. Její skutečnou tělesnou teplotu.. Svému dítěti.  Digitální teploměr běžně ukazuje 34,9 a když se domnívám, že má mé dítě teplotu (tím myslím horečku) vyšplhá se na neuvěřitelných 36,8..

„Paní magistro, já pochopila, že nám Evropská unie zakázala rtuťové teploměry,znám i to povídání okolo prvku rtuť,  ale já mám doopravdy nemocné dítě, zřejmě má mononukleózu a já potřebuji znát, jakou má tělesnou teplotu… Rozumějte, jestli to ještě zvládneme doma, nebo jestli je nutná hospitalizace.. A já prostě nevím, protože digitální teploměr neměří.. Tedy, to, co změří - tak tomu se, paní magistro, nedá věřít… Rozumíte mi? Skutečně nechci čeřit vlny..“

A Paní magistra mi rozumí, jen nezná řešení. Obě se na sebe díváme a chápeme. Bohužel - je nám to oběma houby platné.

„Paní magistro, má dcera má horečku, prostě to jako máma vím, i když váš teploměr kecá.. A já chápu,  že kecá stejně, jako ta slavná Evropská unie, nezlobte se na mě, já jsem jenom máma jedný nemocný holčičky.. „

„Já se nezlobím, rozumím vám. Všichni ty zmetky chodí vracet, nesmíme prodávat rtuťové teploměry, prostě nesmíme, chápete? Zkuste ten teploměr, co tu po Evorpě a jejích úvahách zbyl, dát do pusy.. Pak třeba bude měřit?“

Uááá.. fuj.. a budu přičítat toto půl stupně a nebo ne, přemýšlím - protože tak tomu bylo u klasického rtuťového teploměru. Asi nebudu, protože tento „teploměr“ by zřejmě vůbec nereagoval.. Ale je to tak skutečně?

Běžte do řiti a opět mi zakažte diskuse na iDNES, protože mám svůj názor (a obhajujte ho jakýmisi „íčky“)- toto je dnešní demokracie. Jsem máma s nemocným dítětem a nemám díky Evropské unii  a jejím názorům možnost změřit teplotu svému vážně nemocnému  dítěti.   Co myslíte, opět mi zakážete diskutovat, protože to sděluji ostatním?  Přeci jste mi předvedli, jak to umíte, když jsem posledně obhajovala svůj nepřechýlený tvar přímení. I toto je zřejmě demokracie.

Jak to dopadlo? Lékařka na příjmu infekčního oddělení naší nemocnice nebyla české národnosti a byla z „východu“. Ale   byla profesionál - perfektně dcerku diagnostikovala a spolupracovala s matkou. Dcera je nyní na kapačkách hospitalizována v nemocnici  a snad vše dobře dopadne i bez teploměru podle standardu Evropské unie. Teplotu jí změřili v nemocnici klasickým rtuťovým teploměrem - zatím je tam ještě naštěstí mají. Ale jak dlouho? Nebo mám věřit té replice paní magistry z lékárny, že si Evropská unie pod sebou úspěšně řeže větev?  A že to již dlouho trvat nebude?

Jsem jen máma, chci, aby mé dítě bylo zdravé, abychom mohli normálně žít. Zatím nám to EU úspěšně a nesmyslně bourá - nebo něco vnímám špatně? Co nechápu, proč jsme je ještě neposlali  všichni do řiti (celou tu Evropu) a neřídíme si svůj osud a osud svých dětí sami. Nebo vaše dítě ještě neonemocnělo mononukleózu a tak o tom nepřemýšlíte? Je to jen otázka času.. Kdy..

A já, jako máma doufám, že celá Evropská unie půjde do kélu dřív, než bude moci ublížit nejen mé dceři. Že zase budeme moci měřit svým dětem teplotu, jak jsme zvyklí a vše se dostane do normálních kolejí.  Blb zůstane blbem a Evropská unie Evropskou unií. Ale my se snad nemusíme při tom  být. Hm? No, nebo můžeme „sevřít půlky“.. a tvářit se, že ty krámy měří správně.. Ale se mnou nepočítejte, já si zažila tu hrůzu o vlastní nemocné dítě….  A zase mi zakažte na iDNES pro výstrahu diskuse..

 

DDK

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Dagmar Drobná Kubalík | pátek 11.9.2015 0:13 | karma článku: 32,80 | přečteno: 989x