„Komu že jsi svěřila holčičku? Rusce? A znáš ji? Takový krásný dítě, už ho neuvidíš! Uteče ti s ní někam do toho Absurdistánu!" Kroutila hlavou a mračila se na mě. Možná měla i trochu radost, že jsem chvíli skutečně cítila strach
Chůva mé holčičky, Olga, byla z Ruska. Bydlela v Rusku kousek od moře, bylo jí 27 let a sama měla doma v Rusku 7 letou dcerku Viktorii, když jsem ji poznala. Má malá se narodila 1.1.2000 a ňáňu Olgu nám seslalo samo nebe. Nebylo úžasnější chůvy, to mi věřte. Kdybych znovu někomu měla svěřit svou novorozenou dcerku, byla by to opět Olga, která přijela z toho hrozného Ruska. Žádná z českých chův, které pak má malá měla, se nemohla s Olgou srovnávat.
Pravda, má tehdejší tchýně mě varovala: „Komu že jsi to svěřila tu holčičku? Rusce? A znáš ji? Takový krásný dítě, už ho neuvidíš, uteče ti s ní někam do toho Absurdistánu!" Kroutila hlavou a mračila se na mě. Možná měla i trochu radost, že jsem chvíli skutečně cítila něco jako strach. Jsem přece máma. Ale jen chvíli, Olga ve svém kožíšku se sobolí kožešinkou byla víc než úžasná a já na ni nikdy nezapomenu (tchýně ať si trhne nohou).
„Olgo, proč jste vlastně odešla od své Viktorky sem, do Čech, a hlídáte cizí dítě?“ Divila jsem se pokaždé. Olga mluvila málo, protože se snažila mluvit česky (což jí pochopitelně dělalo problém), rusky se mluvit styděla. Byla překvapená, když jsem na ni spustila v její mateřštině. I tak chvíli trvalo, než se rozmluvila.
„Pracovala jsem u nás jako prodavačka v obchodním domě, dostala jsem za měsíc maximálně 500 vašich korun, někdy i méně, s tím se nedalo žít, rozumíte? Proto jsem tady, je tady už můj manžel, sehnal nám tu bydlení. A o mou Viktorku se stará moje maminka, tam u nás, u moře..“ Vyprávěla Olga, zatímco konejšila mou malou dcerku ve svém náručí…. Malá, můj uplakánek, se u Olgy vždy zklidnila a usnula. U nikoho jiného, jen u Olgy a u mě - žádná jiná chůva takto nefungovala.
Mé malé je dnes již 15 let, je na gymnáziu, právě chodí do tanečních a čas od času jí vyprávím o její první chůvě Olze a o zemi, odkud Olga k nám přišla - o Rusku. Není to jediná Ruska v našem životě, ale to není podstatné - podstatné je, že se od nich dozvídáme o životě tam u nich. O tom skutečném životě.
Za ty roky, co moje dcerka rostla a z jejího života odešla Olga dál žít svůj nelehký život, se stalo mnoho událostí. Především v Rusku skončila Jelcinova éra a k moci se dostal člověk se jménem Vladimír Vladimírovič Putin. Nutno dodat, velice chytrý člověk. Stratég. A kliďas, protože to, co se sneslo na jeho hlavu - to by jen tak někdo neustál bez reakce.
Putin mi připomíná šachistu - jeho tahy mají logiku a jeden tah je doprovázen tahem dalším tak, aby došel k cíli. V klidu, s rozmyslem, krok za krokem a bez uhýbání z vytýčené cesty dojde promyšleně k cíli. Není důležité, jakou zvolí taktiku - protože on, jako správný šachista ví, jakou zvolit - i když se to mnohým nemusí líbit. Jenže to má jeden určitý rozměr - je to v daném čase a prostředí účinné. A pan Putin to dobře ví. On se nejmenuje Merklová a neotvírá bezmyšlenkovitě náruč všem. Není řízen jinými, on se rozhoduje sám svou vlastní vůlí a koná s rozmyslem. A má nejen charisma, ale především výsledky.
Od doby, kdy se Putin dostal k moci, se život v Rusku pomalu, ale jistě začal měnit. Nemusíte tomu věřit, tady za vše mluví právě ty výsledky. Dnes tu změnu již všichni, kdo vědí, o čem je řeč - vidí. Ale mnozí se jí bojí, chtějí ji za každou cenu zatajit. A jsou jiní, kteří za tu změnu dávají palec nahoru. I ňáňa Olga, protože už nemusí tam u moře v Rusku pracovat za 500 korun na měsíc a konečně uživí i ve své domovině svou Viktorku. Pravda, ještě to stále není, co by si přestavovala, ale tak rychle to prostě zase nejde..
Nevím, jestli víte, že Vladimír Putin byl zvolen ruským prezidentem již vlastně 3x během 15 let a má více jak 90 % podporu svých voličů. Proč, když se nám naši kolegové blogeři a především většina sdělovacích prostředků snaží zprostředkovat, že je všechno špatně, že se jedná o zápornou postavu a vůbec, kdo s Vladimírem Putinem projeví kouska sympatií, dostane palec dolů a nakopáno do ři..
No, nebudu se dělat chytrou a rovnou vám tu napíši jeden ze zdrojů, kde si můžete přečíst, jak to ve skutečnosti je podrobněji:
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/1857-jak-se-dela-protiruska-propaganda-v-britanii-lhat-je-pracne-tajemstvi-putinovy-popularity-je-proste-rusove-se-maji-lepe-proc-pocet-chudych-v-americe-stoupa-a-v-rusku-klesa.htm
On to není jediný zdroj, ze kterého bych mohla citovat, ale je celkem zajímavý. Když se těmi informacemi prohrabuji častěji, když mluvím se samotnými Rusy - tak mi prostě jednoho dne sepnul majáček, že to je právě takto, ne jinak a pak jsem se ještě v důsledku všech těch informací zamyslela nad tím, co to je vlastně propaganda.. Co to je manipulace s lidmi. Nakonec jsem ještě dlouho přemýšlela o tom, proč to ti lidé dělají. Co myslíte?
V článku jsou zajímavé informace, vysvětlující polopravdu grafů obhajoby protiputinovsky smýšlejících a časových řad, které sice říkají „A“, ale nedodávají „B“. Například mluví o tom, jak to je s útěkem obyvatel ze země - ano, čísla to dokladují (ale již nikdo neříká, že se totálně změnily z roku na rok metodiky a čísla jsou prakticky nesrovnatelná a mají v řadě různou vypovídací hodnotu, že ve skutečnosti je vše jinak).
Ocituji úryvek článku, který mě například zaujal (on mě ten článek zaujal celý, co bych si vymýšlela, ale toto je základní informace):
„Tedy – za Putinovy vlády poklesla chudoba, poklesla zločinnost, zvýšily se příjmy i průměrný věk obyvatelstva. Zkrátka a jednoduše – Putin zlepšil a usnadnil Rusům život. To říká prvních několik ze všech těch rozkošných grafů. Ale pak přijde velké „ALE“. Nejprve v podobě velké a oblíbené lži o zotavení ruské ekonomiky:
Prosperitu udržují ceny ropy.
Přečtěte si a dobře zapamatujte tuto jednoduchou větu. Najdete ji téměř v kterékoli diskusi o vzestupu ruské ekonomiky. Je v zásadě naprosto bezvýznamná, jen se využívá k zamlžení jinak jasné situace. Rusko na nohy nepostavily vyšší ceny ropy – ale to, jak peníze za ni získané utratilo.
Spojené státy americké také mají rezervy ropy – a přitom od roku 2000 každoročně stoupá procento Američanů, žijících pod hranicí chudoby.
Kdyby Putinova vláda nenapravila alespoň část ze škod „oligarchizace“, odehrávající se za Jelcina, kdyby znovu nezískala kontrolu nad nerostnými zdroji, pak by žádný běžný občan Ruska příjemné dopady vyšších cen ropy nepocítil. Celých těch sto dolarů, které se platily za barel, by namísto toho šlo do speciálního fondu Michaila Chodorkovského, sloužícího k nákupu nové jachty pro jeho psa.“
Putin převzal Rusko po tom ožralovi Jelcinovi v hrozném stavu. Za ty roky, téměř stejné roky, které současně přestavují život mé 15 leté dcerky, nastartoval růst a zlepšil život lidu této země. Vzrostly platy, důchody. Rusko je téměř bez dluhů a snížila se tu korupce.
Na lidi kolem mě tato nesporná fakta působí jako rudý hadr na býka, oči se jim podlévají krví. Ale pro mě to má i ten podtext, že Olga, chůva mé dcery, již nemusí pro své dítě vydělávat peníze v zahraničí a může být doma mámou, se svou rodinou. Tam daleko, u moře. Schovala jsem své dcerce její adresu a jednou jí ji prozradím - to už bude v Rusku zase o něco lépe, ještě toho mají hodně před sebou. A třeba se jednou za svou chůvou vydá, tak jako její chůva Olga přišla za ní, když již uměla chodila (ale to je jiné téma, jiný blog).
Ano, Putinovi mnozí nemohou přijít na jméno - protože on nešel na ruku finanční oligarchii proti národu, jako bylo za Jelcina zvykem, on naopak konal pro dobro národa a proti této oligarchii. Tak se nedivte, že se mu jisté kruhy snaží nasazovat neustále psí hlavu. Já se také nedivím.
Putin toho moc nenamluví, většinou rovnou koná - ono to ani jinak nejde. V politice nejde být jen tím hodným a hezkým, v politice je třeba dělat těžká rozhodnutí, která jsou vždy pro někoho (v ideálním příadě pro menšinu) nepopulární a někdy i dost krutá - a pro jiného (optimálně pro většinu) přinesou do budoucna užitek a prosperitu. A dobrá rozhodnutí se potvrzují až v budoucnosti skutečným vývojem. Ne tím, jak se momentálně komusi líbí či nelíbí. Nikoli tím, jak se někdo vzteká, že mu bylo šlápnuto na kuří oko a nebo ublíženo.
Věřím, že do budoucna bude právě toto místo na zeměkouli dobrým domovem nejen pro mou Olgu, ale i pro ostatní Rusy a zde žijící menšiny. Vím, že tu Olga dobře vychovává svou Viktorii.. a VIKTORIA!! volám i Putinovi a zvedám palec nahoru..
