Pro muslimy jsou běžné sňatky dospělých mužů (i starců) s dětmi. Není výjimkou provdat 8 či 9 letá děvčátka za dospělé chlapy, kteří po nich vyžadují sexuální styk. Je běžné, že to ta děvčátka nepřežijí..
Včera mi telefonoval lékař mé dcery, která právě prodělala mononukleózu a vysvětlil mi při příležitosti jejího propuštění z nemocnice stravovací režim po této nemoci na příštího půl roku. Zalapala jsem po dechu a pospíšila si do Dobrovského zakoupit příslušnou dietní literaturu. Po přečtení mi spadla čelist a bez zaváhání jsem objednala parní hrnec značky Eta. A budeme jíst všichni jídlo „na vodě“ a bez koření, utrousila jsem.
A v tomto rozpoložení mysli čtu, že migranti z Británie si stěžují, že dostávají „příliš britské jídlo“ a jejich strava není „kulturně rozmanitá“ - http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/131840-migranti-z-britanie-si-stezuji-ze-dostavaji-priis-britske-jidlo/forum/#conversation-538387
V britském Dorsetu přitom přebývají lidé, kteří mají být ze země deportováni, většinou pro nějaký spáchaný trestný čin. Podle článku dostávají nezávadnou, nutričně hodnotnou stravu. A to jim nestačí, bouří se a vznášejí požadavky na to, co by měli jíst, z čeho by si měli vybírat, jak by jim strava měla být připravována.
Přemýšlím, jestli se takto chovají lidé, se kterými mám mít soucit? Viděla jsem videa, kde běženci odmítají nabízené jídlo a balenou vodu, vztekle vyhazují celá balení pitné vody pod kola vlaku (asi je to pro ně nedůstojné, asi není dost „kulturně rozmanité“ - nic jiného mě nenapadá, jde přeci o běžné jídlo, které jíme i my - tedy pokud jsme neprodělali mononukleózu).
Neříkejte mi, že jsem xenofobní a nebo dokonce rasistická, když toto téma jen otevřu. V dnešním pojetí ten, kdo o problému přemýšlí a myslí hlavou, dělá logické závěry a protože je normální, tak má ze všeho, co se na nás valí, strach - ne proto, protože by se bál neznámého, cizího - ale naopak, protože myslí a ví, čeho se bojí, protože zde nejde o „neznámé“ - ale naopak o důvěrně známé důsledky možného soužití neslučitelných kultur.
Čeho se bojíme? Toho, co se děje u našich sousedů - a kritika jídla je jen třešnička na dortu, taková tragikomická příhoda. My se bojíme znásilňování našich žen a dívek, fyzického napadání za bílého dne, rabování našich domovů, bojíme se, že nebudeme moci vyjádřit svůj názor, rozdílný od názoru našich návštěvníků.
Protože jsem z Teplic, protože to znám ze života, tak se bojím, že přijdeme o oblíbená místa, kde nám je nyní dobře a v budoucnu se jim ale budeme vyhýbat. Bojím se, že kolem bude ten hrozný nepořádek, jak ho znám z teplických parků a z videí z Maďarska, které právě opustili běženci. Nebojím se ničeho neznámého, neznámých lidí - bojím se naopak známého chování lidí s konkrétními kulturními zvyklostmi, které mají jeden společný jmenovatel - islám..
Ano, pokud nazýváte xenofobií strach z islámu a jeho projevů - mezi které patří i upírání práva ženám a jejich rovnoprávnost, kamenování, povolené znásilňování a zabíjení všech těch, kteří islám nevyznávají (a Židé jsou již rovnou považovány za opice, to již nejsou ani lidé), tresty - kdy je ortel vyřčen v jednom okamžiku a v druhém je žena podříznuta či zastřelena na veřejné komunikaci ve městě (třeba protože měla obnažené kotníky), kdy jsou prováděny tresty amputací končetin - ano, pokud jsem xenofob, když se tohoto všeho bojím, nechci v tom žít a nepřeji si, aby v takovém světě žily mé děti - tak budu klidně xenofob.
Ano, bojím se, ale nikoliv o sebe, ale o své děti a vnoučata - o naši budoucnost. Pro muslimy jsou běžné sňatky dospělých mužů (i starců) s dětmi. Není výjimkou provdat 8 či 9 letá děvčátka za dospělé chlapy, kteří po nich vyžadují sexuální styk. Je běžné, že to ta děvčátka nepřežijí, nejsou na to fyzicky připravena. Nic se neděje, s tím se počítá - ten muž si najde jiné děvčátko.
Jenže u nás je toto chování trestné, nikoliv běžné, vnímáte to? U nás se jim říká pedofilové a jsou souzeni a odsouzeni. Jak se v tomto mohou ty rozdílné kultury sejít? Co budou říkat xenofobové, co nepochopí tu druhou kulturu a třeba to její právo na sex s dítětem? Vždyť i toto je xenofobie - neboli strach z neznámého, my zde neznáme takové případy (protože pokud by se objevily, budou perzekuovány, jde o trestný čin).. Takže ten, kdo se nesmíří se sexem s dítětem bude také napříště xenofob? Protože my tu jinou kulturu přeci musíme pochopit - se vším všudy, pokud ne, jsme ti xenofobové… Máte dcerku? Vnučku? Neteř?
Dočetla jsem článek o tom, jak se imigranti v Británii bouří proti jim podávané nevhodné stravě. Co bude následovat? S čím přijdou příště? Některé kultury jsou neslučitelné, zvykněme si na ten fakt a nešermujme kolem sebe slovy jako „xenofobie“, či „rasismus“. Tady nejde o nic jiného, než o obhájení našeho života tak, jak jej jsme zvyklí žít.
Proto zítra vařím oběd v parním hrnci a přemýšlím, co by na dušenou mrkev v páře řekli běženci v britském Dorsetu - chutnalo by jim? Moje dcera ji bude jíst bez řečí, dokonce i já, manžel a její sestra - všichni. Je to tak totiž v naší kultuře běžné. Naše kultura se vyvíjela staletí do podoby, jakou má dnes. A já si jen přeji, aby se mohla vyvíjet ve stejném duchu i dál a po svém, bez znásilňování. Jsme totiž křesťané, nikoliv muslimové. A náš strach není strachem z cizinců, ale strachem z konkrétního projevu jejich vyznání, čili programu jejich chování, kdy tento životní program jim dovoluje nás, křesťany - i zabít, a to bez jakýchkoliv výčitek.
Přeji vám dobrou chuť k sobotnímu obědu a pokud nemáte chuť na jaterní dietu z parního hrnce, dejte si steak s hranolkami a tatarkou - stále to je o naší kultuře.. Jak dlouho?
