Demokratická totalita, nebo totální demokracie?

Prý totální demokracie, ale jak tak o tom přemýšlím, tak dost průhledná manipulace. Prý je složité stanovit pravidla demokratických voleb, no tak proč tou „složitostí“ neobhájit to, co je pro manipulátory nejvýhodnější?

„Máme po australských federálních  volbách už víc jak týden a stále není jasno. Dnes, ve věku počítačů a elektroniky. To by jeden neřekl, kolik týdnů to bude trvat, než ty hlasy sečtou,“ svěřoval se dnes Tom příteli v kavárně a popotahoval slastně ze své cigarety.

„Co by to trvalo týdny, do dvou dnů mají sečteno a bude jasno nejpozději pozítří,“ zabublal Martin do zlatavé tekutiny v buclaté sklence na nožičce s ozdobným velkým N.

Tom odporoval: „U nás v Austrálii to není tak jednoduché, musejí počkat, než dorazí korespondenční hlasy, mají na to 13 dní ze zákona, každý musí mít demokratickou možnost se vyjádřit a pak to budou teprve sčítat. Jak říkám, týdny, než bude jasno, vždyť těch korespondenčních hlasů je až 20 %!“ Koukni se do telefonu, jeden známý o tom tady na té adrese píše:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/australie-rozhodla-tradicni-posta-d5w-/p_zahranici.aspx?c=A160710_172220_p_zahranici_wag

Martin nechápavě zakroutil hlavou: „jak můžete volit poštou a jak pak takové volby mohou být vůbec regulérní, to mi vysvětli?  Jak si komise ověří totožnost voliče a jak je zaručeno, že ten hlas dal volič sám o sobě a ze své vůle, že ho nikdo nedonutil a nebo nezmanipuloval, když mají v ruce jen nějaký kus papíru? Kdo je eviduje, ty voliče, co třeba bydlí na jiném kontinentě - jestli to jsou oni, jestli nevolí vícekrát?“

Společník se téměř zakuckal cigaretovým kouřem, jak ho přítel svou nechápavostí nadzdvihl. Jak může být někdo takhle natvrdlý a nechápat základní principy demokracie? „No a jak by jinak volili ti, co nejsou právě v Austrálii, protože právě cestují, a nebo tu máme Australany, co žijí jinde? Přeci jim musíme umožnit volit, o tom je přece demokracie!“

„Ti, co nežijí v Austrálii, přece nebudou svým hlasem rozhodovat o tom, jak tam budou žít ostatní lidé, vždyť to nemá hlavu ani patu, aby ten, kdo žije třeba v Americe, rozhodoval o uspořádání života lidí v Austrálii. Prostě se ho to netýká, ne? A nebude týkat, když i po volbách bude žít v Americe. No a ti, co právě cestují, si zvolili sami – nevolit. Pokud tedy nedojdou na konzulát a neumožní jim tam odvolit osobně. Myslím, že by to mohlo být možné. Lidé v nemocnicích i ve věznicích také mohou volit, je jim to umožněno – ale nikoliv poštou, nýbrž osobně. Aby nemohlo dojít k manipulaci těch lidí a jejich hlasů,“ rozumoval Martin. Podle něj měli také právo volby – necestovat a volit, či cestovat a nevolit, případně volit nějakým náhradním způsobem, ale osobně.

„Tak to prr, to s tebou nesouhlasím, v Australii jsou volby povinné, to je přece ta totální demokracie,“ vysvětloval Tom.

„Pane vrchní, doneste mi prosím koňak,“ objednal si stále více rozčílený Martin další drink. „Tohle musím spláchnout, ty si ze mě normálně děláš p*del? Povinné volby? To tady v Čechách bylo naposledy za komunistů. Komise chodily s volebními urnami za nemohoucími babičkami a v nemocnicích budili lidi z umělého spánku, aby odvolili, to byla demokratická totalita,  hochu,“ uchechtával se a objednával další sklenku.

„Ne každý může v určitý den volit. Nepovolit volby poštou by nebylo demokratické, to je můj názor!“  Nedal se přesvědčit Tom.

"Tome, volit poštou je nonsens, uvědom si to. Podívej, "poštou" nevolí většinou lidé podle své vůle, ale jak jim to vnutí okolí - pracoval jsem dlouhé roky s takovým člověkem, který by mi vždy nařídil volit poštou a podle jeho vůle - ani bych nemrkl. Vím, že je takových lidí hodně, tedy těch, co ovlivňují ostatní i těch, co se ovlivnit nechají. Volit poštou je nonsens. Nesmysl - není to o svobodné vůli lidí. Kdo chce volit, si vždy v daný čas najde způsob, jak volit osobně. Pokud ne, je to jeho problém, ale nikoli nedemokratické.

Pokud chci volit, vím to dlouho dopředu a buď jsou pro mě důležité volby, nebo výlet a vyberu si - tak to prostě je. Volit není povinnost, mohu jet na výlet a nevolit - i to je vlastně také má volba. Při "volbách poštou" pán rodu nařídí všem "podřízeným duším" - jak v těch dopisech budou volit a pro jistotu si to ještě zkontroluje (co kdyby se někdo opovážil neuposlechnout?)

Jedna paní tu šla volit se synem, a on jí upravil dopředu volební lístky a vyházel ty, které přeci nebude potřebovat. Ona to tak nechtěla - ve volební místnosti si vyžádala novou sadu lístků a provedla za plentou volbu podle sebe. Poštou by byla nahraná a buď by plnila synovu vůli, nebo nevolila (možná by jí ani volit syn nedovolil). O tom je demokracie - že ona si mohla v té volební místnosti rozhodnout sama, no a také si rozhodla, Tome.."

"Už jsem ti říkal, že v Austrálii máme volby povinné, ověř si to," skoro se zajíkal Tom a nerozuměl tomu Martinovu proslovu. Samé nesmysly, takhle to není přeci demokratické on to nechápe a pořád si mele tu svou dokola!

"Podívej, jak zmanipulovali "poštovními hlasy" volby v Rakousku, vždyť to je groteskní. Mohl jsem se potrhat smíchy, když jsem pak četl, co si k tomu  propaganda v oficiálním tisku vymyslela za pohádky, aby tu ostudu před lidmi aspoň trochu zamaskovala.  Nekažme si den, Tome, dáme si ještě koňak, co říkáš? Ono to máš nakonec jak tak koukám docela jedno, jestli žiješ v totální demokracii, nebo v demokratické totalitě - pokaždé tě někdo zmanipuluje pro své zájmy a ty se nakonec nestačíš ani divit..