Zdravý životní styl

Moje kamarádka má nového přítele. Velice brzy po jejím seznámení s ním mi ho samozřejmě předhodila. Abych ho posoudila,  pochválila a zhodnotila. Že bych si s ním měla i něco začít. Prý si ho velice oblíbím a zamiluju. Jmenuje se Zdravý životní styl.

Začalo to poměrně nenápadně, kamarádka přestala pít veltlínské zelené a místo něho popíjí neperlivou vodu. Nejlepší je pochopitelně z ledovce, ale taková se prý zatím v našich restauracích příliš nevidí. Do vody tu a tam vhodí nějaké přípravky, které jí zkvalitní život. Výsledná směs sice nápadně připomíná řídkou jílovitou hmotu a přitom mě důrazně varovala před  konzumací rajčat, vzhledem k tomu, že nejsou dostatečně sterilní. Nedala se odradit mým úšklebkem nad jílem a pozvala mě na oběd. Samozřejmě jsem byla zvědavá, jak se stravují lidé, kteří v dobré kondici chtějí dožít několika set let. Věděla jsem, že nepůjdeme na steak, ale doufala jsem, že bude alespoň pstruh nebo zapečená brokolice. Přítelkyně ale vše bere naprosto vážně a tak jsme se ocitli v takzvané zdravé restauraci. Nabídka dne byla … zrní. Bylo snad na tisíc způsobů: zrní sladké, slané, nakyselo, zrní se zrním. Objednala jsem si zrní s tofu. Přítelkyně mi řekla, že jsem šťouralka, když jsem se jí zeptala, proč tu mají náhražky, proč prostě není zrní se sýrem. V tom okamžiku jsem usoudila, že další můj dotaz by se nesetkal s pochopením. Navíc všichni kolem vypadali,  že jim nesmírně chutná. Zjistila jsem, že tofu je něco jako gumídci bez chuti a ani pocit, že to dělám pro zdraví mě nedonutil vyjíst celý talíř. Kamarádka po mě s chutí vše dojela, zapila jílem a zavelela, že zítra ráno jdeme běhat. Pochopitelně nemám nic proti sportu, ale zrovna běh ve mně vyvolává vzpomínky na hodiny tělesné výchovy, modré teplákové soupravy s bílým proužkem a přísnou profesorku se stopkami, které nosila zavěšené na krku i na společenské akce. Přesto jsem se neodvážila příliš vzdorovat a doufala, že v sobě snad najdu pro tento pohyb talent. No, abych pravdu řekla, nebylo vzdorovat komu: kamarádka právě dobíhala na druhý konec republiky. Pro mě zatím bylo překvapením, že jsem další běžce v zabláceném sychravém studeném ránu nepotkala a celkem statečně jsem nepřízni počasí i molekulám kyslíku vzdorovala. Přesto, přiznávám se, zůstává mojí oblíbenou ranní činností popíjení kávy a čtení novin. Na závěr mám pro vás jedno důležité upozornění: Zdravý životní styl je pěkný parchant a je-li vám život milý, nic si s ním nezačínejte.P.S. Zítra jdu na spinning.