Tomu nemůžeš rozumět

Malá Anička nakukuje přes rameno svému bratrovi Toníkovi, jak maluje do sešitu medvěda. „A proč ještě nenamaluješ Míšovi pod krkem mašli?“ Třeťák Toník zrovna dělá úkol do vlastivědy a s unuděným nadhledem staršího bratra odpovídá: „To není Míša, ale medvěd hnědý, největší evropská šelma. Ale tomu ty nemůžeš rozumět, protože ještě nechodíš do školy.“

O něco později si Anička před zrcadlem zkouší úsměvy a ladné pohyby. Tonda ji popichuje: „Co se tady nakrucuješ, hadí ženo?“ Anna jde poprvé do tanečních. Má strach, ale současně se hrozně těší a utrousí: „Tomu ty nemůžeš rozumět…“ 
„Kde se touláš? Už jsi měl být dávno doma , celou noc stojíme u okna,strachujeme se, jestli se ti něco nestalo! Už jsme chtěli obvolávat nemocnice, jestli ses někde na té mašině nevyboural! Ale tomu ty nemůžeš rozumět, protože ještě nemáš děti!“ Tonda si samozřejmě myslí svoje: musel přece zavézt svoji přítelkyni Lenku z kina domů a pak se trošinku zdržel, ten čas s ní vážně ale rychle utíká. Tomu samozřejmě rodiče nemůžou rozumět.
Chvilinku nato stojí u krajnice silnice nad otevřeným motorem auta. Lenka pobíhá kolem Tondy, chtěla by mu nějak pomoct,navíc za ty roky už ví, že asi za osm minut vypění. „Běž si sednout, tomu přece nemůžeš rozumět, Leni!“
V pondělí ráno se malá Terezka chystá do školky. „Terezko, tu panenku musíš přece nechat doma, do školky se hračky nenosí, to ti paní učitelka neřekla?“ ptá se dědeček Antonín své malé vnučky. „Já to vím, ale neřekla to té panence, už tomu rozumíš, dědečku?“