Buďte „in“, aneb Jak rozesmát kamarádku

„Tak co, kdy  ?“ spiklenecky na mě mrká cizí paní ve vlaku. Musím říct, že jsem si už dávno zvykla na to, že budím důvěru lidí, kteří mě oslovují, vyprávějí mi příběhy o svých členech rodiny, zasvěcují mě do svých chorob i radostí z vnoučat, ale přiznávám se, tentokrát se tvářím  poměrně nechápavě.

„No, kdy to bude?“ upřesňuje paní svůj dotaz, když vidí můj výraz. Pomalu mi dochází: jsem tlustá! Pranic mě neuklidňuje našeptávání v hlavě: to je tím modelem! To máš z toho, že sleduješ módní trendy! Že nosíš to, čemu se říká tunika a přitom je to nápadně podobné mateřským halenám, které se nosily před dvaceti lety! Že družná paní nechápe, že tento kousek hadříku stál majlant!!! Stejně ve výsledku byl nejdůležitější hlas: Jsi tlustá! Vlastně omyl, nebylo to nejdůležitější! „Dnes je jiná doba než za nás, jedna má známá čeká miminko taky ve čtyřiceti pěti.“ To mě jako mělo uklidnit. Nejen tlustá. Prý: TAKY ve čtyřiceti pěti! Je mi čtyřicet a do tohoto okamžiku jsem si myslela, že vypadám přiměřeně svému věku. Vypadám staře. Sečteno: jsem tlustá a vypadám staře.  Po pravdě řečeno, nevím, co jsem s vynuceným úsměvem na rtu blekotala. Ani nevím, jestli jsem paní ve vlaku rozmlouvala své domnělé těhotenství . Asi ani ne, ještě bych jí zkazila radost? Samozřejmě ihned po mém příchodu domů jsem ze sebe servala ten kousek šatstva a odvrhla ho. Prohlédla stránky s provozními hodinami fitness center, plaveckých bazénů, klubů snižovaná nadváhy, zaručeně účinných diet i racionálních receptů. Pochopitelně jsem pročetla katalogy, plné zázračných krémů na vrásky, zpevnění všeho možného a dekorativní kosmetiky. Prolistovala časopisy s nejrůznějšími radami. A do toho mi volá kamarádka s příšernou náladou a ještě příšernější chřipkou. Asi jí bylo opravdu zle, ale když jsem jí vyjevila celou svoji historku, pravděpodobně jí klesla teplota a hodně se jí zlepšil její zdravotní stav. Dokonce se mezi záchvaty kašle nehorázně smála.

… Odložila jsem všechny ty časopisy. Vyhrabala ten módní svršek, složila jej, uložila úhledně do skříně. (No považte, co kdyby? Vždyť těhotenství je „in“ ne?)