Senát projednal a schválil návrh 28 senátorů na podání žaloby na prezidenta republiky prof. Ing. Václava Klause, CSc. pro „trestný“ čin VELEZRADY.
Pro návrh se tedy vyslovilo 28 alias 38 rozhněvaných senátorů, tedy zákonem požadovaná potřebná většina přítomných. Chybělo13 senátorů. Ví někdo konkrétně z jakých důvodů? Protože se hlasovalo po jménech bylo by jistě zajímavé vědět konkrétní důvody nepřítomnosti oněch 13 neapoštolů. Základní počty říkají, že při absenci pouze pěti senátorů by návrh neprošel. A tak budeme zase jednou „přímými svědky“ řídkých okamžiků historie.
Celá kauza má několik docela pikantních částí. Žalobu by měl projednávat Ústavní soud, který požívá snad ještě větší imunitní ochrany a beztrestnosti svých činů nebo rozhodnutí než prezident. Zlí jazykové mohou legitimně tvrdit, že se zde někdo snaží dělat ze senátního kozla, senátního zahradníka. Začíná být velký zájem o zahradníky. Jako kdybychom byli slepí a nevěděli kolik si za dobu svého trvání uložil Ústavní soud do skříně svých vlastních kostlivců. Zatímco veto prezidenta může sněmovna přehlasovat, rozhodnutí Ústavního soudu u nás přezkoumatelné není. Ani např. rozhodnutí ústavního senátu plénem Ústavního soudu. Množství kostlivců je přímo měřitelné množstvím žalob a stížností podaných našimi občany a institucemi k soudu ve Štrasburku. Škoda, že média těmto kauzám věnují tak málo místa. Je zde málo senzačnosti?! Výsledek pro naše ústavní soudce moc lichotivý není. Jako další bych se zmínil o politizaci Ústavního soudu. Nejmarkantnější je to u kauzy Melčák. Nebýt „neodvahy“ Jiřího Paroubka asi by nespatřili světlo politického světa různí Škárkové, Kočí, Drábkové a jako celek by s největší pravděpodobností nebyly parlamentními stranami VV a TOP 09 a nevstoupily tak na prkna, která znamenají politický svět. Co by to všechno obnášelo si může dohledat každý sám. Třeba existence církevních restitucí. Ale, neplatí ono kdyby a ale.
V těchto hodinách ÚS zamítá námitky proti amnestii. Škoda, že si k tomu nepřečetl stanovisko Ústavu pro jazyk český, akademie věd k čl. II. posuzované Amnestie prezidenta republiky z 1. ledna 2013. A to má ÚS rozhodovat na co nejširším základě přístupných informací. ÚS se řádně nevypořádal ani se stížností na přímou volbu prezidenta, kterou podal Mgr. Karel Světnička i já. K přímé volbě prezidenta se váže ještě jedna skutečnost. Všichni zákonodárci ze sněmovny i senátu byli osloveni Občanskou iniciativou a upozorněni na skutečnost, že nový zákon o přímé volbě prezidenta je retroaktivní a brání v účasti se voleb zúčastnit právě Václavu Klausovi i při splnitelné podmínce jeho volitelnosti do senátu, s odkazem na maximální možnost dvojího zvolení. Zapomněli ale, na volitelnost za stejných podmínek volby. Ty se ale změnily a bohužel Václav Klaus nechtěl zřejmě přikládat do politického ohně a tak o volbu neusiloval. Václavu Klausovi bude letos 71 roků. Miloš Zeman sice přiznal jak a kolikrát se zmýlil v politice, ale takovou mýlku, která by ho vyřadila z možnosti ucházet se za 5 let o druhý mandát prezidenta snad neudělá. Ačkoliv, kdo ví…
Biologické hodiny bijí i v hrudi Václava Klause, takže falešné obavy, nebo spíše panický strach, že by se mohl za 10 let ucházet o znovuzvolení prezidentem jsou opravdu, ale opravdu liché. Václav Klaus působil v politice od listopadu 1989 a ještě v ní nějaký čas působit bude a bude i ovlivňovat dění a názory v naší společnosti. Pokud si s ním mermomocí chtějí někteří vyřídit staré účty a bolístky, měli si k tomu vybrat určené politické kolbiště. Václav Klaus v přímém přenosu ukázal svoji politickou noblesu když svému těžkému názorovému oponentovi nechal vystrojit noblesní pohřeb hodný funkce prezidenta České republiky.
Náš ústavní systém má jistě ještě dost chyb, ale žaloba pro velezradu, to důstojná cesta k nápravě není, protože to není cesta politicky obvyklá a hlavně ne korektní v demokratickém státě.
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
