Ve středu 8. února 2012 - pro někoho to může být černá středa - schválil i Senát potřebnou ústavní většinou zákon o přímé volbě prezidenta České republiky.
Diskuze na toto téma trvala skoro 20 let, v Senátu před hlasováním něco přes 5 hodin, ale nakonec ke změně Ústavního zákona přece jenom dojde.. A to díky sociálním demokratům, protože koaliční partner
TOP 09 koaliční dohody moc nectí. Hlasovali jeho senátoři většinou proti, nebo se zdrželi? Chybí již jenom podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 10, které nabývají účinnosti dnem 8. března 2013. Není to první změna Ústavy. Jestli jsem dobře počítal, tak jde již o změnu č.7 od r. 1993 – nabytí platnosti Ústavy ČR. Jestli tato sedmička bude šťastné číslo, ukáže teprve budoucnost. Tato změna ústavního zákona dostane jistě svoje číslo, pod kterým vyjde ve Sbírce zákonů. Schválené změny Ústavy se netýkaly jenom způsobu volby prezidenta, ale i některých jeho pravomocí. Mně osobně zde nejvíc chybí a určitě nejsem sám, že prezidentovi, jako nejvyššímu ústavnímu činiteli a hlavě státu, který zastupuje Českou republiku vůči cizině, nebyla přiznaná zákonodárná iniciativa. Tato chyba je snad nejlépe viditelná při porovnání s možnostmi např. krajských zastupitelů, kteří tuto možnost mají. Proč je prezidentovi právo na tuto zákonodárnou iniciativu odpíráno, postrádá věcné i právní zdůvodnění. Chybí mi i některé další podmínky. Jako základní bych viděl, že kandidát má mít jenom jedno a to samozřejmě České státní občanství. Psal jsem o tom na svém blogu 4. listopadu 2011:„Zvolme si prezidenta duševně normálního“. Největší otazník se podle mne ale nachází u ustanovení článku č. 57, který je přejat do tohoto nového zákona beze změny.
(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.
(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
(2) Beze změny zůstalo i ustanovení čl. 19 (2).
Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
A nyní se dostávám k jádru svých úvah a pochybností. Jistě nikdo nebude pochybovat o tom, že jako bývalý prezident může Václav Klaus kandidovat na senátora. Jsem přesvědčen, že stejně tak může Václav Klaus, jako bývalý prezident kandidovat dle tohoto nového ústavního zákona i na funkci prezidenta České republiky v přímé volbě. Jako občan splňuje všechny tímto zákonem dané podmínky. Námitka, že nemůže znovu kandidovat, protože již 2 krát prezidentem byl, neobstojí. Předtím byl zvolen dle jiného zákona, a nyní platí jiný zákon s jinými podmínkami pro zvolení. Retroaktivita je nepřípustná. Že je v něm omezení volitelnosti, je v pořádku. Ale zásadní změna spočívá ve způsobu zvolení. Dříve parlamentem, nyní přímou volbou. Pokud by mu někdo chtěl upírat právo kandidovat dle nového zákona, zbavoval by ho jeho práv a rovnosti občanů před zákonem.
Je známo, že naši zákonodárci nevynikají příliš ve znalosti právního pořádku v naší republice. Množství sporných zákonů, které schválili po listopadu 1989, mluví dostatečně výmluvně. Věřím, že se zavčas najde dostatečná zákonná iniciativa, která se může, bohužel, obrátit pouze na Ústavní soud o výklad. Nebo urychleně přijmout novelu tohoto ústavního zákona, pokud budou chtít zabránit občanům nebo skupině poslanců nebo senátorů navrhnout Václava Klause na prezidenta do přímé volby. Jinak riskujeme, že se Ústavní soud bude pasovat zase do role politického subjektu.
Zvolení Václava Klause prezidentem má nesporně mnoho výhod. Všichni ho dostatečně známe, je mimořádně vzdělaný, kultivovaný, s funkcí prezidenta má zkušenosti jako nikdo jiný a umí se sebevědomě pohybovat na mezinárodním fóru a reprezentovat naší zem. A je i konzistentní ve svých názorech oproti třeba důchodcům z Vysočiny. Nebo je zde riziko, že obnovíme tradici dělnických prezidentů, když zvolíme nedoučeného lesníka? A i když Václava Klause porovnám s jinými, již avizovanými kandidáty, nemá mezi nimi sobě rovného. Jeho zvolení prezidentem potřetí by bylo jistě právně čistější než třetí zvolení prezidentem Václava Havla.
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
