Poměrně nenápadně až skromně proběhla médii informace, že by vedoucí Krajského státního zastupitelství v Brně JUDr. Petr Coufal mohl přijít o svůj talár (žalobce), státního zástupce na pozici vedoucího Krajského státního zastupitelství.
Na to co se v justici a to konkrétně ve státním zastupitelství v posledních měsících odehrává, se důvod proč by o svůj post a talár měl Petr Coufal přijít, jeví úplně banální. Tuctová skutková podstata, která se děje v naší zemi celkem běžně a ve značném množství případů. Žalobce Petr Coufal stával se svým soukromým vozem na služebním parkovacím místě státního zastupitelství. Nějaký dobrák na něj dal trestní oznámení a on sám je proti sobě zrušil. A za to mu hrozí kárnou žalobou vrchní státní zástupce
JUDr. Ivo Ištvan. Výsledkem kárného řízení by potom mohlo být, že by mohl přijít o funkci státního žalobce. Celá kauza ale dostane podobu laciné komedie, když si připomeneme některá zásadní fakta z profesní minulosti JUDr. Petra Coufala.
Až do pádu komunistického totalitního režimu v listopadu 1989 patřil k jeho silným oporám. Působil totiž poslední roky před pádem totality jako náměstek krajského prokurátora v Brně. Měl na starosti specielně agendu StB a pronásledování disidentů především v Brně a na jižní Moravě kde kontroloval práci expozitur StB a dozorujících okresních prokurátorů. Proslul nemilosrdným pronásledováním disidentů a oddaný syn KSČ a věci budování komunismu. Nejvíc by nám o tom mohl říct Petr Cibulka, který léta poukazoval marně na jeho mimořádnou angažovanost pro totalitní komunistický režim. Po změně režimu a rozpuštění StB na čas z Brna zmizel. Asi si půjčil plášť kouzelníka druhé kategorie Rumburaka. Za pár let se do Brna vrátil a to rovnou na pozici vedoucího, už ne socialistické prokuratury ale státního zastupitelství. V této funkci ho posvětil ministr spravedlnosti za ODS Jiří Novák, který podepsal jeho renominaci. Jak mohl projít prověrkami a získat osvědčení Národního bezpečnostního úřadu by nám měly vysvětlit kompetentní orgány. Dodnes se tak nestalo. Záhadou je, že na jeho věrné služby totalitě nepoukázali ani takové osobnosti disentu z Brna a okolí jako třeba Jaroslav Šabata, Anna Šabatová nebo Petr Uhl a další. Podobný osud se stejným koncem prodělal i JUDr. Arif Salichov. Však se potom také patřičně ve vzorové vzájemné spolupráci revanšovali v kauze Jiřího Čunka. To bychom si ještě mohli pamatovat. Státní zástupci mohou být ve funkci až do dovršení věku 70 let. Takže Petr Coufal má před sebou ještě pěkných pár let působení ve funkci. Angažuje se i společensky např. na různých seminářích, byl i v otázkách Václava Moravce nebo je např. v redakční radě odborného časopisu Trestní právo, kde je předseda redakční rady JUDr. Pavel Kučera, členem JUDr. Josef Doucha, JUDr. Jiří Teryngel nebo prof. JUDr. Jan Musil. Je vidět, že pilně přispívá k upevňování právního vědomí v demokratické společnosti a právního státu. Bylo by jistě velkou ironií, kdyby tento státní zástupce, který ve zdraví přežil turbulence zásadních společenských změn a nyní přes dvacet let působí v „demokratické justici demokratického právního státu měl nyní kvůli takové prkotině přijít o talár vedoucího Krajského státního zastupitelství v Brně nebo nedej bože přijít o tento talár úplně. V době kdy o něj nepřišli státní zástupci ani po dopravních nehodách, které způsobili pod vlivem alkoholu nebo jsou zapleteni do korupčních afér.
Na závěr bych ještě dodal, že měnit trestná oznámení i když mají všechny náležitosti trestního oznámení na dohled nebo je rovnou zakázat šetřit patří celkem k běžné praxi státních zastupitelství, která jsou podřízena krajskému, které vede právě JUDr. Petr Coufal. Zájemcům mohu posloužit, jak s takovými oznámeními nakládají např. JUDr. Jarmila Goldová ze Znojma, její nadřízená JUDr. Lenka Peroutková ( viz kauzu justičního omylu loupežného přepadení poštovních doručovatelek ve Znojmě ), a následného solidárního krytí např. ze strany JUDr. Štěpánky Růžičkoví z Krajského státního zastupitelství v Brně. O většině těchto případů je informován i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ale pro množství práce se zásadní reformou justice nemá na takové prkotiny čas. Přikládám i dopis z ministerstva spravedlnosti, který vznikl v době výměny ministra Jiřího Pospíšila a nástupem Daniely Kovářové.
Pro doplnění informací doporučuji si přečíst mé starší příspěvky z blogu :
Jak se tvořily justiční mafie
V justici není mafie jenom jedna.
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
