Paraleru našeho polistopadového politického dění u nás můžeme najít ve čtyřdílném díle Richarda Wagnera Prsten Nibelungů končící Soumrakem Bohů. Ale jako parodii.
Richard Wagner na tomto monumentálním díle pracoval skoro 26 let. To na sebezničení ODS a fatálním znevěrohodnění české pravice potřebovali aktéři času podstatně méně. Po závratném vzestupu do nebeských výšin s Václavem Klausem v čele, po období „Blbé nálady“, přišel po odchodu Václava Klause pozvolný pád, který se po definitivním rozloučení Klause s ODS změnil ve strmý pád.
Pozvolný pád začal již za Mirka Topolánka. Po následných turbulencích nastoupil do čela Petr Nečas. Po onom slavném vítězství ve volbách v r. 2010 a nevídané koaliční většině se začaly dít věci neuvěřitelné. Po komických jednoaktovkách, které začaly rozkolem u Véčkařů – (podezírám v režii Kalouska), s výměnou ministrů a definitivním rozpadu koalice vznikla komická squadra azura většiny 101 hlasů, kterou měl ale pod palcem normalizační lidovec Miroslav Kalousek, tentokrát v dresu TOP 09 se štítem knížete. Petr Nečas šel do dobrovolného područí dominy Kalouska a choval se jako uhranutý králík před kobrou. Měl jsem dojem, že je Kalouskem uhranutý jak od ďábla, který si dokázal nasadit masku image křesťana.
Politický poločas rozpadu běží závratnou rychlostí a s recepty od chemika z TOPKy Kalouska se začal blížit neodvratný konec. Nečasovi se ODS začala rozpadat pod rukama především za vydatného přispění chemika. Nečase začali opouštět jeho odpůrci i příznivci. Za definitivní pád může poděkovat „svým“ plukovníkům a státním zástupcům, kterým dal takovou volnost, že se nemusí řídit zákony této země nebo si je mohou vykládat k obrazu svému a navíc jim dal imunitu, kterou neměli ani jeho poslanci.
Změna přišla s výměnou hradního pána když na stolec nastoupil Miloš Zeman. Přišla kocovina s obviněnými poslanci a Nagyovou. To byla sice kůň, který dřel, ale koho a pro koho. Nejvíc udělal pro hrob ODS za cenu, materiální i politickou, kterou normální občan nepochopí.
Dnes, na místo racionálního konání, se modří ptáci klovají mezi sebou v naději, že si rozdělí posty, které již nikdy takovým konáním nezískají. Fatální chybu udělali když se rozešli s Václavem Klausem. Místo aby využili možnosti nového Ústavního zákona o přímé volbě prezidenta a postavili jako svého kandidáta
Klause, který mohl podle nového zákona (nových pravidel) rovněž kandidovat, navrhli Sobotky-šedivou myš v modrém. Výsledek tristní. Nový Ústavní zákon stanovil jako základní podmínku kandidatury na prezidenta splnění kritérií pro volbu do Senátu. To Václav Klaus splňoval. Hodili Klause přes palubu. Osvědčená zkušenost říká: „Opustíš –li mě nezahynu, opustíš-li mě , zahyneš." Místo toho se ztrapnili kandidaturou Sobotky v bláhové naději profitu, že v druhém kole sázkou na knížete Schwarzenberga politicky získají. Opět bodovala pouze TOP 09. Zrak jim vytřel aniž to dodnes s plnou silou pochopili, Miloš Zeman. Dnes mnozí z nich pošilhávají nebo hledají záchranu u Velkého kormidelníka.
Politické mlýny melou neúprosně. Je pozdě modří holoubci. Zůstala vám jenom Hvězdná pěchota a je jenom na vás jestli dokážete v praxi potvrdit Napoleonovu myšlenku, že každý voják nosí v torně maršálskou hůl. Najděte tyto pěšáky a dejte jim příležitost vyniknout na politickém bojišti a získat v boji zásluhy a hodnosti. Výběr není zrovna malý ve spoustě schopných starostů a dalších. Učebnicový příklad hodný profesora a Velkého kormidelníka máte před sebou. Je to Petr Fiala. Jenom proboha neopakujte staré politické chyby a přehmaty např. sázkou na falešného koně Jiřího Pospíšila. Vždyť je to málokdy vídaný názorový oportunista. Jinak si můžete nechat hrát a to opakovaně, Soumrak Bohů od Richarda Wágnera.
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
